Mimořádně odporná vražda se udála v 50-tisícovým městě Wilson v Severní Karolíně. 25-letý černoch Darius Sessoms v něm střelou do hlavy zavraždil pouze pětiletého bělošského chlapce a svého souseda Cannona Hinnanta.

Podle členů chlapcově rodiny mohlo být příčinou vraždy to, že dítě zašlo kolům na Sessomov trávník. Cannon otec se vyjádřil, že s vrahem jeho syna, který se již nachází v rukou policie, sousedily osm let a žádný problém mezi sebou neměli.

Chlapcova matka Bonny Waddellová novinám Wilson Times řekla, že to, co se stalo, je “devastující” a nikdo by nikdy neměl pohřbívat vlastní dítě. Cannon měl brzy nastoupit do školky a nedávno se také naučil napsat vlastní jméno.

O této vraždě se v USA delší dobu mlčelo. Ve velkém ji zmedializoval například britský bulvár Daily Mail a množství lokálních televizních stanic za Velkou louží s relativně zanedbatelným mediálním vlivům.

Pokud o nepochopitelné vraždě celonárodní mienkotvorné a “seriózní” média vůbec napsali, událo se tak zhruba pět dní po incidentu, jako například v článcích televize CNN a novin USA Today. A to také zřejmě jen s velkou nechutí a pod nátlakem veřejných iniciativ, které se mezitím rozběhly.

Jde například o kampaň, která se pod hashtag #SayHisName (řekněte jeho jméno) rozběhla na sociální síti nebo o finanční sbírku na podporu pozůstalých na známém portálu GoFundMe, v jejímž rámci se vybralo už téměř 300 tisíc amerických dolarů.

V ulicích však nevidět masové davy aktivistů, které si nárokují obrovskou společenskou transformaci a na povel rozhořčené nadnárodní společnosti či přemotivovaný politiků, jak jim v tom sekundují.

Pokud v úvahu nebereme prokázáno a několikrát vyvrácené lži o systematickém útlaku černošské populace v USA, tato vražda má mnoho společného s vraždou Afroameričana George Floyda. Především medzirasovosť a bezbrannost oběti.

Zatímco v případě Floyda násilně postupoval policista, tedy veřejný činitel, bezbranného chlapce Cannona napadla soukromá osoba. To je rozdíl, ale případy jsou stejné v tom, že zatím ani v jednom z nich nebyl prokázán rasový motiv řízení, který by měl vést k zvláštnímu zaujetí postoje.

Z jedné lidské tragédie se však už celé měsíce vytlouká politický kapitál a druhá má dnes, zdá se, pouze hodnotu zápisu v policejních statistikách. Ne dvojí metr, ale i dvojí kilometr je na toto slabý pojem.

zdroj: napalete.sk

Komentáře

Sdílejte