foto_archiv

Svět se ještě ani nezačal vzpamatovávat z následků „Operace koronavirus“ a její architekti, globalistické washingtonské bažiny (včetně skupiny tajných služeb stále věrných Obamovi), už spustily „Operaci černoch“. Pohříchu lze předpokládat, že ani to jim příliš nezvýší naděje na odstranění prezidenta Trumpa. Proto musíme do podzimka očekávat ještě několik podobných pokusů otřást Amerikou i světem.

Musí na tom být ti tupci zoufale, když vytahují nejtvrdší kalibry s takovým předstihem. A jejich „tiskové orgány“ mezitím vytvářejí legendy: Aktuálně srovnávají současné „černé rabování“ s rokem 1968. To by nás mohlo inspirovat a zajímat, vzhledem k tomu, co Brusel (Sovětský svaz 2.0) chystá za brutální invazi proti zbytkům naší suverenity prostřednictvím „záchranného ekonomického plánu“ – už ne jako pěti, ale rovnou třicetiletku. Jenže problém je v tom, že máme opět v čele země slabého Dubčeka. Alespoň se to tak nečekaně jeví.

Bedřich zírá
Protože naše bažiny (přesnějšího pojmu Kavárna se ale nevzdávejme) nechtějí zůstat za barevnými revolucionáři pozadu, spíše touží své soudruhy ve zbrani „dohnat a předehnat“, spustily „Operaci ricin“. Nejde o to, že její vyústění ukázalo, že jsou to vskutku „čučkaři“, jak skupinu kolem britsko-amerického agenta v čele BIS charakterizoval prezident republiky.

Z té intelektuálně insolventní havlistické komedie jsme se ale dozvěděli mnohem více. Zapletl se do ní totiž svazácký socialista, dvouhlavý ministr zahraničí Poche-Petříček. A protože ani dvě hlavy už na krytí těch zvěrstev podminovávajících naše národní zájmy nestačí, přibere si teď třetí: náměstkyni mu přijde dělat soudružka Michaela Marksová. To by ani Bedřich Engels nevymyslel.

Kam s ním?
Čili kde najít popelnici, do které tu vyčpělou prázdnou slámu protiruských (a protičínských) provokací vyhodit – a zabouchnout za tím pachem víko? Jan Neruda neporadí, ten ještě žil v časech, kdy každý neřád byl patrný, protože se vyjímal na pozadí relativního řádu staré dobré monarchie. Dnes, když se neřád (liberální demokracie) stal řádem, budeme muset najít (či vytvořit) jinačí popeláře.

Nebude to jednoduché. Ve Spojených státech má zbraň skoro každý – a po řádění černých „Antif“ jsou obnoveny fronty před obchody se zbraněmi, aby se řádný člověk měl šanci bránit. U nás naopak socialistický ministr vnitra obhajuje v parlamentu, proč prý budeme muset „přijmout směrnici Bruselu“, která nám zbraně („dali jsme si na ně“) vyrazí z rukou.

Je to kormutlivé – zvláště při pohledu na současně probíhající ubohé zpravodajské hry, které předvádí BIS v bratrské spolupráci s Bakalovým věstníkem Respekt. Co je nám platné, že na ruské ambasádě se teď musejí válet smíchy. Pro nás už není taková psina sledovat, jak se „elitní“ britsko-kanadský agent v čele BIS James Bond Koudelka zamotává do svých spletitých provokací žánru Myš, která řvala. A jak mu v druhé linii Vystrčil (to je vlastní jméno, nikoli sloveso) v čele sdružení trafikantů zvaných senát (zase jsme u toho sena či slámy) sekunduje provokacemi proti Číně. Bohužel na tyhle jejich pirátské, topácké a odeesácké komedie a la Havel doplatíme všichni. Osmašedesátý (v zrcadlově stranovém převrácení) jak vyšitý.

Patafyzický cirkus
„Z informací a předložených důkazů, které jsem obdržel od Bezpečnostní informační služby, jednoznačně vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal cíleně naší Bezpečnostní informační službě smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Způsobil tak kromě zbytečného vytížení našich bezpečnostních složek další komplikaci v česko-ruských vztazích a poškození dobrého jména Ruské federace v České republice.“

Tak pravil Andrej Babiš, když oznamoval, že v důsledku „ricinové aféry“ stvořené BIS a Respektem vypovíme dva ruské diplomaty. Ukazuje se, že premiér je na britského agenta krátký. Jenže to si měl rozmyslet, když v jeho přítomnosti dostával narychlo povolaný pan Koudelka v centrále CIA v Langley „vyznamenání“. Jenže to si rozmyslet nemohl, protože právě to mu mělo zaručit beztrestnost v jeho (bažinami smyšlených) kauzách. Je to stejná bezmoc, jakou prožívají všichni rukojmí vyděračů, kteří jednou jedenkrát přistoupili na „deal“ bezskrupulózních teroristů. S teroristy se o jejich vyděračských nabídkách nevyjednává. Babiš to právě zkusil.

Bruslař
Teď se bude muset poprat s důsledky, které vůči nám Rusové (a v další fázi patrně i Čína) oprávněně uplatní. Když k tomu přičteme „zářez“ do rozpočtu – důsledek zpravodajských korona-her Koudelkových kámošů z washingtonských bažin – a katastrofu řítící se z Bruselu v podobě hospodářského diktátu na nesplatitelné zadlužení naší země… Nevím, nevím, jak z toho chce vybruslit. Chtěl být českým Trumpem, ale od velkého vzoru se zjevně příliš nepoučil. Trump by Koudelku po takovém extempore okamžitě odvolal. Babiš se pokouší bruslit.

To se mu ale nemůže povést. Brzy se zamotá do první piruety – a pak budou následovat další. Kavárně se nelze zavděčit, s tou je možné pouze bojovat na život a na smrt (z té mají kavárníci přece jen Respekt, protože v pekle čerta ukecáš jen v českých pohádkách).

A tak bude mlčet, zatímco mu vyděrač Poche před očima dosadí k Petříčkovi soudružku Marksovou. Ostatně s Petříčkem se Marksová dobře zná. Právě v době, kdy byla v letech 2014 až 2017 ministryní práce a sociálních věcí v Sobotkově vládě, si k sobě jako náměstka vzala tehdejšího asistenta europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD). Petříčka jmenovala rovněž do funkce politického náměstka. Tak si to teď jen prohodí. Nová Sobotkova vláda se již rýsuje.

Jestli někdy udělal Babiš kardinální chybu, pak teď.

zdroj: protiproud.cz

Komentáře