Na začátku svého příspěvku Blaha uznal, že slovensko-maďarské vztahy nyní zažívají mimořádně dobré časy. Upozornil však, že doposud je stále potřeba si ujasňovat rozpory přetrvávající z minulosti.

„Nikdy v dějinách nebyly mezi Slovenskou a Maďarskem tak dobré vztahy, jak za naší vlády. Fico a Orbán společně bojovali proti kvótám a společně jsme bránili zájmy střední Evropy. Žádný Trianon to nesmí pokazit. Ale jedno je jisté – nesmíme si nechat skákat po hlavách,“ upozornil Blaha.

Přiznává také, že výsledky Trianonské mírové smlouvy, které v roce 1920 pro Maďarsko znamenaly podstatné zmenšení jeho území a ztrátu velké části obyvatelstva, způsobily značné trauma pro maďarskou společnost, které trvá až dodnes. V této situace je však podle Blahy také třeba zohledňovat i postoj Slovenska.

„V Maďarsku si dnes připomínají 100. výročí Trianonu – je to pro ně trauma a neumí se s tím smířit. Víte, co je trauma pro mě jako Slováka a s čím jsem se nikdy nesmířil? S tím, jak nás v 19. století likvidovali jako národ, jak masakrovali lidi v Černové, jako pronásledovali štúrovce, jak se snažili zničit náš jazyk a kulturu a jak nám s Hitlerovou asistencí bez mrknutí oka vzaliúzemí v roce 1938. Tohle je skutečné trauma, tohle je skutečná bolest,“ tvrdí politik.

Blaha je také přesvědčen, že neschopnost Maďarska smířit se se svým traumatem je obyčejným imperialismem. „Promiňte, ale mít trauma z toho, že jste přišli o území, které bylo součástí vašeho nespravedlivého impéria kdysi dávno před sto lety – to je jakoby se dnes Britové tvářili uraženě, že přišli o své državy někde v Asii či Africe, vždyť to je absolutně scestné. A doslova – imperialistické,“ zdůrazňuje slovenský poslanec.

Jediná historická pravda podle něj spočívá v tom, že slovenský národ bojoval s impériem a konečně tak dosáhl navrácení spravedlnosti. „Byli jsme to my, slovenský národ, kdo bojoval proti útlaku, byli jsme to my, kdo si vybojoval národní osvobození. Bojovali jsme s impériem a vyhráli jsme,“ ujišťuje Blaha.

„Když dnes navíc poslouchám maďarské nacionalisty na Slovensku, jak chtějí z ústavy vyškrtnout zmínku o slovenském národě – tak to považuji za nebetyčnou drzost. Je to urážka všech našich národních buditelů, kteří bojovali za naše národní sebeurčení a za naši suverenitu,“ tvrdí Blaha s tím, že fungování demokratických zásad na Slovensku, uctívajících rovnost všech občanů, nemá označovat, že by mělo být potlačováno národní povědomí Slováků.

Stejně tak dodává, že „jakékoli volání po autonomii ze strany maďarských nacionalistů je nebezpečné, revizionistické a absolutně neakceptovatelné“. Považuje tedy za velkou chybu, že vláda premiéra Igora Matoviče může vykazovat jakoukoliv podporu těmto společenským náladám. To podle Blahy svědčí pouze o tom, „jak nenávidí Slovensko a jací jsou zaprodaní“.

Blaha rovněž trvá na tom, že v případě požadavků maďarské menšiny nejde o národní sebeurčení, jelikož Maďaři mají svůj vlastní stát, na rozdíl od mnoha jiných států, které bojují za svou suverenitu.

„Vždy jsem měl velké pochopení pro národy, které nemají stát a požadovaly právo na sebeurčení. Stejně jako my kdysi. Jenže to je případ Palestinců, Katalánců či Kurdů, určitě ne Maďarů. Vždyť Maďaři vlastní stát mají a pokud maďarské menšiny v sousedních zemích volají po autonomii, není to právo na sebeurčení, ale obyčejná iredenta. Pokud tomuto Matovič nerozumí, tak to už je jen milimetr od vlastizrady,“ upozornil Blaha.

Dodává přitom, že má skutečně rád samotné Maďary, ale zcela odmítá projevy nacionalismu ze strany maďarské menšiny. „Maďarská menšina má u nás nadstandardní postavení a já jsem rád, že se mohou jako menšina kulturní rozvíjet. Chci, abychom měli dobré vztahy s Maďary, ale odmítám byť jen o kousíček ustupovat maďarským nacionalistům – mě nezajímají jejich traumata, stejně jako je nezajímají naše bolavá místa v dějinách, která způsobili právě oni,“ zdůrazňuje slovenský politik a dodává, že je na čase se konečně vypořádat s těmito traumaty a pokračovat v klidné a prospěšné spolupráci, aby „nás oba nepřeválcovali bruselští technokraté a neoliberálové“.

„Sto let je nejvyšší čas smířit se s tím, že Slovensko je Slovensko. Žádný Felvidék. Ale naše milované Slovensko, které jako vlastenci vždy budeme chránit – tak jako kdysi Ľudovít Štúr, Janko Král či Emanuel Lehocký,“ uzavřel celou věc Ľuboš Blaha.

Trianonská mírová smlouva
Jde o mírovou smlouvu, kterou Maďarsku předložily vítězné mocnosti po první světové válce. Na základě tohoto dokumentu, který byl podepsán dne 4. června 1920 v paláci Velký Trianon ve Versailles, Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země.

Daná smlouva byla navržena na základě obdobného dokumentu, podepsaného v září roku 1919 s Rakouskem. Trianonská smlouva mimo jiné zavázala Maďarsko k uznání států vzniklých po rozpadu habsburské monarchie a k placení válečných reparací. Také byl určen strop na velikost armády, která mohla čítat max 35 000 mužů a nesměla disponovat letadly, tanky ani těžkým dělostřelectvem. Velkou ránou pro Budapešť však byla ztráta velké části území předválečného Uherska.

Připomeňme, že v roce 2010 byl dokonce 4. červen maďarským parlamentem prohlášen za „den národní soudržnosti“.

zdroj: cz.sputniknews.com

Komentáře

Sdílejte