“Správa CHKO Šumava vydala výjimku ze zákona, v níž povolila Lesům ČR kácet na výrazné většině území NPR Boubínský prales. Rozhodnutí zpřísňuje podmínky zásahů oproti výjimce z roku 2015 a malé části rezervace ponechává samovolnému vývoji, přikazuje část stromů odkornit pouze nastojato nebo ponechává část dřevní hmoty na místě k zetlení. To je pozitivní změna. Hnutí DUHA však považuje rozhodnutí Správy a stanovené omezující podmínky vzhledem k současné situaci za nedostatečné. Výsledkem stále může být rozsáhlé kácení v rezervaci, které povede k vytvoření ploch silně proředěných porostů, které rozvrátí vítr, jako se to stalo na hřebenech centrální části Šumavy nebo i v okolí NPR Boubínský prales a vzniknou holiny. Rezervaci takový postup ohrožuje mnohem více než kůrovec,” uvedl v tiskové zprávě Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA

Podle Hnutí Duha má být maximální plocha NPR Boubínský prales ponechána samovolnému vývoji z důvodu ochrany cenných pralesních zbytků a jim návazných lesů, ve kterých se nacházejí až 300 let staré stromy. V krajním případě by přijatelnou kompromisní variantou bylo vymezení pásma na okraji NPR mimo pralesovité porosty, kde by bylo možné nedestruktivními metodami bránit šíření kůrovce mimo rezervaci. Lesy ČR by však především měly zvládat kůrovce v hospodářských lesích, což se jim nedaří. Chtít za této situace kácet ještě i v národních přírodních rezervacích je zcela nepatřičné, myslí si Hnutí Duha.

Hnutí DUHA však navzdory nesouhlasu s rozhodnutím Správy CHKO Šumava nebude podávat odvolání k ministerstvu životního prostředí. V případě zrušení výjimky by totiž opět platilo špatné pět let staré rozhodnutí, které by Lesům ČR umožnilo ještě razantnější kácení, které by bylo pro rezervaci ohrožením výrazně větším.

“Budeme ale postup státních lesů sledovat a když by početnost kůrovce vzrostla v okolí rezervace a uvnitř rezervace hrozilo pokácení velkého množství stromů a narušení lesů, tak jak to Správa CHKO umožnila, učiníme kroky k úplnému zastavení kácení v celé boubínské rezervaci,” uvedlo Hnutí Duha ve svém stanovisku.

Správa Národního parku Šumava se k tomu vyjádřila ve svém tiskovém prohlášení. Vydala nové rozhodnutí o tom, jak se má v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales zasahovat proti kůrovcům. Správce rezervace, tedy společnost Lesy ČR s.p., Lesní závod Boubín, se musí řídit přísnějšími podmínkami.

Jak se v něm uvádí, společnost Lesy ČR s.p., Lesní závod Boubín v roce 2019 podala žádost o plošné kácení v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales a to včetně jádrové části a pralesovitých zbytků porostů. Správa Národního parku Šumava tuto žádost zamítla a výjimku nepovolila. V dubnu 2020 pak Správa zahájila řízení z moci úřední a zpřísnila podmínky původního rozhodnutí, za kterých bylo možné zasahovat proti kůrovcům v bezmála 700 ha velké rezervaci.

„Do této doby bylo platné rozhodnutí z roku 2015, podle kterého se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví, až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90% rezervace. Toto pět let staré rozhodnutí však reflektovalo pouze základní stav populace kůrovce, který v té době na Boubíně panoval. Nyní však tento základní stav už neplatí a tak jsme po zamítnutí žádosti Lesů ČR vydali nové zpřísňující podmínky. Podle nich se zvětšila bezzásahová plocha o 55 hektarů (o všechny poslední pralesovité zbytky porostů) a zároveň se zvětšily plochy, kde se může zasahovat pouze šetrnými metodami, například loupáním kůry napadených stromu na stojato,“vysvětluje v něm vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Tímto novým rozhodnutím se zvyšuje plocha úplné bezzásahovosti v rezervaci z 83 ha na 139 ha. V oblasti vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Tato plocha se proti stávajícímu stavu zvyšuje o 52 ha. V člověkem ovlivněných smrčinách je možno šetrně asanovat různými způsoby na ploše 472 ha. Na téměř polovině území musí zůstat veškerá dřevní hmota v porostech k zetlení.

„V Národní přírodní rezervaci se plochy původních, pralesovitých a přírodě blízkých porostů tímto rozhodnutím chrání tak, aby jejich samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále. Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů. Možnost kácení a odvozu části napadených stromů jsme správci rezervace ponechali pouze v pozměněných smrkových porostech. Avšak i tyto zásahy mají své limity – například ponechání minimálně sto stojících stromů po hektaru a zároveň ponechání minimálně poloviny zásoby dřevní hmoty na místě k zetlení,“ doplňuje Silvie Havlátková.

Z důvodu startující aktivity kůrovce Správa NP Šumava u tohoto rozhodnutí vyloučila odkladný účinek, to znamená, že toto rozhodnutí je dnem vydání platné a správce rezervace je povinen se jím řídit. Přesto má právo na odvolání.

(SCa, il.foto: Pixabay.com)

Komentáře