Osmanští Turci začali ohrožovat Evropu. Evropští panovníci tehdy toto nebezpečí podceňovali a věnovali se raději řešení svých vlastních záležitostí, než aby se dokázali proti tureckému nebezpečí sjednotit. Tento stav trval poměrně dlouho, dokud armáda prince Evžena Savojského neporazila Osmany, což nakonec vedlo k vyhnání Osmanů z Evropy.

A proč o tom píši?

Protože bychom si měli brát poučení z historie. Turecko je odpovědné za genocidy Řeků, Arménů a Asyřanů v osmanském Turecku v letech 1914-1923. Též je odpovědné za násilné vyhnání zbývajících Řeků z Turecka v roce 1964 a za invazi na ostrov Kypr v roce 1974, a vysídlení absolutní většiny řeckého obyvatelstva z jimi ovládaného území. Členství Turecka v NATO, Kurdskou otázku a tureckou podporu islámského teroristického státu, nechávám bez komentáře.

V současné době Turecko využívá migrantů, aby destabilizovalo Evropu. Turecko ignoruje mezinárodní právo, podporuje a cíleně řídí migrační vlnu. Turecko organizuje odesílání migrantů na hranici autobusy, aby ztížili práci Řekům a Evropě.

Turecko očividně vydírá a ohrožuje Evropu. Nedovolme, aby se historie opakovala. Mějme na paměti historii a poučme se z ní. Je nejvyšší čas, aby se evropští lídři probudili a začali se Tureckem velmi vážně zabývat. Evropa potřebuje nového Evžena Savojského, jelikož Turecko i nadále zůstává nepřítelem Evropy.

Proč hájím zájmy České republiky?
Když jsem před téměř 40 lety poprvé vstoupil na půdu země, které dnes s hrdostí říkám můj domov, netušil jsem, že jednoho dne se vzdám svého jordánského občanství a přijmu občanství české.

Poté co jsem vystudoval a oženil se, tak mi postupně začalo docházet, že to není jen má žena a děti, které miluji, ale také země, ve které žiji. Čím dál více jsem si začal uvědomovat, co všechno mi naše země dala, a co všechno musel český národ přetrpět, aby došel tam, kde je dnes. Nebyla to rychlá přeměna, ale jednoho dne mi došlo, že s kulturou země odkud pocházím, již nemám nic společného a po zbytek života chci zůstat věrný jen České republice.

prof. Ing. Mansoor Maitah, Ph.D. et Ph.D. (1962)

Komentáře