I když tento objev nemusí znamenat bezprostřední konec Evropské unie, určitě vyvolává otázky týkající se smyslu organizace, která si dává solidaritu za svůj stěžejní princip, ale opouští ji v okamžiku, kdy je nejvíce potřeba.
Nynější krize na řecko-tureckých hranicích ukázala, že EU je nejen neschopná, ale že se navíc chová trestuhodně: EU nechala již zahlcené Řecko, aby se samo vypořádalo s touto nejnovější migrační krizí, kterou z politických důvodů vyvolal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan… Zatímco se Evropa snaží vypořádat s epidemií koronaviru, nařídila komisařka EU pro vnitřní věci Ylva Johansson Řecku, že musí migrantům, které Erdogan dopravil na řeckou hranici, umožnit požádat o azyl…
Pokud by EU schválila bezvízový styk s Turky – což znamená de facto s kýmkoliv, kdo má prostředky na koupi tureckého pasu – mohly by miliony Turků legálně vstoupit do EU a tam se pak třeba i “ztratit”. EU se již nyní potýká s mnoha nevyřešenými problémy a je blízko bodu zlomu. A s Tureckem, zemí s 80 miliony lidí, kteří by takto byli do Evropy doslova pozváni, by to byla úplně jiná “Evropská” unie.
Erdogan už nemusí nic dělat, stačí mu jen si počkat, až mu EU s Merkelovou u kormidla splní všechna jeho přání.”

Po vypuknutí epidemie koronaviru se Italové dozvěděli důležitou věc, totiž že se ostatní členské země EU neřídí krásnými hesly Evropské unie – a už vůbec ne solidaritou.

Solidarita je údajně základním principem Evropské unie. Je zakotvena v klíčových unijních smlouvách a EU ji označuje za jeden ze svých cílů. Podle článku 222Smlouvy o fungování EU, jedné ze dvou hlavních smluv EU:

Více na pravyprostor.cz

Komentáře

Sdílejte