Krize uzrála dávno: Evropská unie si nevšímala svých neuhájených hranic a dysfunkce systému práce s migranty v Řecku, které se stejně jako Turecko stalo „rájem” pro nelegitimní dopravce běženců do Středomoří, poznamenává expert.

„Merkelová si jasně uvědomila nebezpečí pro Evropu a Německo, jako zemi, jež získala největší výhody z evropské integrace,” píše pozorovatel Politico. Humanitární katastrofa ve středu Starého Světa, napětí na Balkánském poloostrovu a snižující se vliv Schengenských dohod: zdálo se, že se výbuchu vyhnout nedá.

Přijetím rozhodnutí o otevření hranic pro běžence, které nechtělo pustit k sobě Maďarsko, chopila se Merkelová, a tedy i Německo, úlohy „nehlasného liberálního politického hegemonu.” SRN chtěla získat čas pro kontinent, aby pak našla celá Evropa společné řešení. Kancléřka investovala do toho celý svůj politický kapitál a dnes má platit za své rozhodnutí, odpovídat na nespokojenost voličů a spolustraníků, píše Benner. Roste riziko urputných zápasů o moc: rating krajní pravice ze strany Alternativa pro Německo stoupl na 10 %, toto hnutí může také získat křesla ve třech regionálních parlamentech ještě do březnových voleb.

Berlín zároveň pokračuje v nátlaku na ostatní evropské státy ve snaze o spravedlivé rozdělení běženců, praví se v článku. Mnozí členové společenství jsou zřejmě spokojeni s tím, že Německo nezvládá problémy migrační krize, a mají za to, že nejde o celoevropský, ale o ryze německý problém. Má na tom vinu také samotné Německo, které dříve nepokládalo za nutné usilovat o solidaritu v jiných otázkách, zdůrazňuje autor.

„Stejně jako každý liberální hegemon, Merkelová již pochybuje, jestli se to všechno vůbec vyplatí. Možná, že by bylo lepší zavřít bavorské hranice a využít poskytnutého Dublinskými dohodami práva Německa na navracení zpět běženců, kteří již překročili území jiných bezpečných evropských států,” uvažuje analytik.

V dějinách docházelo k precedentům stejně velkých politických zvratů, dodává Thorsten Benner. Je to, například, tak zvaný Nixonův šok roku 1971: série ekonomických reforem sedmatřicátého prezidenta USA Richarda Nixona <…>. Dnes nastal čas, kdy Evropa má očekávat vlastní „šokující zvrat”: tentokrát to bude „šok Merkelové”, která se vzdá převzatých Německem závazků vůči migrační krizi.

Článek z roku 2016.

(zdroj: cz.sputniknews.com)

Komentáře

Sdílejte