Politik se tak rozhodl, že se i on k věci vyjádří. Ve svém příspěvku se tak snažil porovnat oba prezidenty.

„Už zase liberální kavárna kope do Gustáva Husáka. Neumí se smířit s tím, že Husáka si lidé na Slovensku váží daleko více než jejich milovaného Havla.,“ píše úvodem a tvrdí, že k tomu Slováci mají dobré důvody.

 

Podle jeho názoru je totiž Husák symbolem 70. a 80. let, kdy rostla životní úroveň a lidé měli práci, bydlení a sociální jistoty. Také se ve zlatých osmdesátkách, jak tyto roky politik sám označuje, rodily děti, stavěly byty a rostly platy.

O Havlově době však mluví již poněkud jinak.

Dále dodává, že byl Husák jedním z lídrů SNP a vždy bojoval proti fašistům. Dle něj se prý dodnes vypráví hrdinské příběhy o tom, jak organizoval odboj. A co se podle Blahy vypráví o Havlovi?

„Havel žil bujarým bohémským životem a dodnes se vyprávějí příběhy o tom, jaké organizoval mejdany,“ uvádí.

Podle politika by se tedy dalo krátce shrnout, že jeden prezident budoval a druhý zase ničil. Husák totiž dle jeho mínění rozvíjel slovenský průmysl, zatímco Havel zlikvidoval zbrojní výrobu, čímž poslal tím tisíce lidí na dlažbu.

„Za Husáka se kriminálníci báli, protože jim hrozily tvrdé tresty. Lidé byli v bezpečí. (…) Havel jako prezident vyhlásil šílenou amnestii a kriminálníky propustili z vězení. Zločin se vrátil na ulice,“ srovnává politik.

 

Co se týče dalšího srovnávání, Husák dle něj bojoval za Slováky a vybojoval federaci, díky které země později získala samostatnost. A navíc jako prezident vždy Slovenskupomáhal. Zato Havel Slovákům nerozuměl a vše mimo Prahu pro něj byl venkov, píše politik. Pro Slovensko prý údajně nikdy nehnu ani prstem.

I na mezinárodní scéně to prý Husák uměl lépe. Dokázal se totiž postavit Brežněvovi a v roce 1968 v Moskvě tvrdě kritizoval vpád vojsk Varšavské smlouvy. Na to tam nikdo jiný neměl odvahu.

„Díky jeho geopolitickému realismu a politické rozvaze nedošlo po roce 68 k přímé okupaci. Byl státník, ne povaleč. (…) Havla si američtí prezidenti pěstovali jako svého poslušného plyšáčka, který jim poctivě sloužil, a dokonce i americké vraždění v Jugoslávii označil za „humanitární bombardování“,“ píše.

 

A jak to tehdy bylo dle Blahys bydlením? Husák vybudoval pro lidi sídliště, aby měli všichni kde bydlet. Ale Havel označil Petržalku za „králíkárnu“, jako by snad Slováci byli králíci.

Řeč přišla v politikově příspěvku také na národní majetek. Husák vždy věřil v socialismus, protože chtěl, aby měli lidé práci a důstojnost a aby stát měl kontrolu nad ekonomikou. Kdežto Havel dle něj asistoval při rozprodávání národního majetku do zahraničí, a i když lidem v roce 1989 sliboval demokratičtější socialismus, přinesl jim neoliberální americký kapitalismus.

„Husák byl osobností, které si lidé na Slovensku váží jako moudrého a levicového prezidenta, vlastence a komunistu. Havla si váží liberálové v SME a Deníku N. (…) Jen těžko budou z vandráků tvořit osobnosti. Lidé vědí, kdo byl skutečnou osobností našich dějin. Gustáv Husák,“ píše.

Gustáv Husák si tak podle poslance NR SR rozhodně zaslouží úctu. Podle svých slov je tak hrdý na to, že ho lidé zařadili mezi největší Slováky.

„A strašně se směji tomu, jak v kavárně zuří. Ať ve ctěných redakcích Penty oslavují Havla. Pracující Slováci oslavují Husáka,“ dodal závěrem.

(zdroj: cz.sputniknews.com, foto: archiv)

 

Komentáře