Prezident republiky prostřednictvím serveru ParlamentníListy.cz od svého nástupu do funkce v roce 2013 pravidelně odpovídá na dotazy našich čtenářů, kteří mají unikátní možnost už šestým rokem napřímo kontaktovat hlavu státu a zeptat se na cokoli. Jak minulost prokázala, Miloš Zeman bez problému reaguje též na velmi nepříjemné dotazy.

Další sérii otázek čtenářů našeho serveru zodpověděl prezident nyní. Jednoho ze čtenářů zajímal rok starý případ, kdy sice odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho, ale jmenoval Tomáše Petříčka, který zastává stené či podobné názory.

„Jak známo, odmítl jsem ministrem zahraničí pana Pocheho, ale pokud sociální demokracie navrhla pana Petříčka, tak už by bylo trapné vetovat dva kandidáty na ministra zahraničí,“ uvedl prezident na dotaz.

V reakci na další otázku prezident odmítl, že by v případě Ministerstva kultury byl Antonín Staněk nekompetentní jako podle něho Michal Šmarda, kterého Zeman jmenovat nechtěl.

„Mně nezajímá, jak vnímají lidé ministry, o kterých často málo vědí. Ale to, že byl primátor kulturního města Olomouce, vede k závěru, že se musel zabývat kulturní problematikou,“ sdělil jasně prezident republiky.

Podobná otázka se týkala ještě staršího případu, kdy se ministrem vnitra stal Milan Chovanec. „Ten byl podle vás kompetentní na funkci ministra vnitra, když opisoval při bakalářce a vystudoval záhadně rychle, kde jinde než v Plzni? S jeho jmenováním jste totiž problém neměl,“ tázal se čtenář.

„Víte, já jsem mírný člověk, který za celou dobu svého prezidentování jmenoval asi 70 ministrů a občas do mě vjede běs a říkám si: tohohle už ne. Udělal jsem to ve třech případech. To znamená v případě Prouzy, Pocheho a Šmardy. Tři případy ze sedmdesáti!“ odpověděl Miloš Zeman.

Otázka směřovala na Věrou Jourovou, která pokračuje ve své misi v rámci Evropské komise. Čtenář se ptal, jestli Jourová pracuje pro zájmy České republiky.

„Nespornou výhodou paní Jourové je, že byla řadu let eurokomisařkou a s touto problematikou se nemusí seznamovat. Mohl bych odpovědět i tak, že eurokomisařka má pracovat v zájmu Evropské unie, a nikoli v zájmu České republiky,“ podotýká Zeman.

Další čtenář konstatoval, že se ministr zahraničí Petříček vměšuje do záležitostí Ruska a poučuje tuto zemi o lidských právech, zatímco v případě Ukrajiny „glorifikaci banderovců“ nechává jako vnitřní záležitost Ukrajiny.

„Už jsem o tom mluvil při setkání s velvyslanci, kde jsem říkal, že je velmi snadné poučovat o lidských právech, že druhá strana se buď usměje, nebo se zamračí, ale že z toho nic není. Uváděl jsem jako protipříklad pana Kozlovského, kterého se podařilo dostat z donbaského vězení a který poté přijel na Pražský hrad, aby nám poděkoval. Takže snažme se místo poučování a žvanění dělat konkrétní politiku,“ má jasno prezident.

Při čtenářské otázce na exministra kultury Antonína Staňka prezident Zeman zopakoval svůj postoj k výkladu ústavy, že sice nemůže neodvolat člena vlády, ale může odmítnout ministra jmenovat.

„Jak víte, za pana Staňka jsem bojoval velmi dlouho, ale ústava mně ukládá přijmout odvolání, a i když se mně nepodařilo smířit pana Hamáčka s panem Staňkem, tak mně nakonec nezbylo nic jiného. Na druhou stranu, ústava mně neukládá jmenovat nového ministra. Nu a já jsem toho využil, a právě proto nakonec došlo k něčemu jinému, než co se původně očekávalo,“ uvedl Zeman.

Některé otázky se týkaly jako skoro tradičně veřejnoprávní České televize, kde prezident zdůraznil svůj postoj k poplatkům, které občané musejí povinně platit. „Uvážíme-li, že Česká televize hospodaří s rozpočtem sedmi miliard korun, zatímco konkurenční televize si na sebe musí vydělat samy, pak si myslím, že je namístě uvažovat o zrušení koncesionářských poplatků,“ řekl Zeman.

„Několikrát jsem už řekl, že Poslanecká sněmovna má v rukou dvojí zamítnutí zprávy o hospodaření ČT a v takovém případě nastupuje volba nového vedení televize. Myslím si, že Česká televize v dnešní podobě je opravdu televize TOP 09, a tento názor jsem vyjádřil veřejně,“ reagovala hlava státu na další z otázek, která se týkala ČT.

Prezident důrazně odmítl, aby byly v naší zemi navráceny majetky šlechtickému rodu Walderode, jak rozhodl soud. Vše bylo zabaveno podle Benešových dekretů a mělo by to tak zůstat, soudí prezident.

„Myslím, že kauza šlechtických rodů už byla dávno a dávno uzavřena tzv. Benešovými dekrety a že není důvod se k ní vracet,“ řekl doslova Miloš Zeman.

Čtenáře ParlamentníchListů.cz zajímal případ, kdy tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodl o vydání ruského hackera Nikulina do Spojených států, přestože o něho žádala také Ruská federace.

„Měla by se tím zabývat současná ministryně spravedlnosti. Já bych jenom konstatoval, že kauza Nikulin je jedním z bodů splácané ústavní žaloby, a rád bych ocenil stanovisko Ústavního soudu, které konstatovalo, že byl do USA vydán neoprávněně,“ má jasno Zeman.

Došlo též na téma Evropské unie a výhod, či nevýhod, které pro naši zemi plynou z tohoto členství. „A co by to bylo, ta negativa? Pokud by šlo o snížení dotací z Evropské unie, to bych za negativum nepokládal, protože bohatneme a logicky se objem dotací snižuje. Kdyby ovšem docházelo k nátlaku na průmyslovou zemi, aby preferovala bezuhlíkové technologie, to už bych považoval za velmi vážný a negativní zásah do našeho národního hospodářství,“ sdělil prezident na dotaz čtenáře, zda by Miloš Zeman vůči EU změnil postoj, kdyby začala převažovat negativa členství.

(zdroj: parlamentnilisty.cz, foto: archiv)

Komentáře