List píše, že nebezpečí pádu asteroidu je pouze jednou z hrozeb vesmíru pro naši planetu. Například erupce na Slunci, jež ovlivňují kosmické počasí a také kosmický odpad, mohou poškodit družice a další elektrické systémy.

Ministři vědy členských zemí Evropské kosmické agentury se sejdou v listopadu ve španělské Seville, aby projednali rozpočet a priority organizace na tři nejbližší roky. Jedním z témat má být také vývoj projektu na ochranu planety před asteroidy, který přijde agenturu na 200 milionů eur ročně.

Bude-li tento projekt schválen, připojí se vědci ke kolegům z USA v misi Hera, která umožní prozkoumat následky pokusů o odchýlení asteroidů v rámci projektu Dart.

Vědci rovněž navrhují různé mise za účelem sledování kosmického počasí a odstranění kosmického odpadu v rámci projektu Space Safety. „Všechny hrozby se posuzují jako stejně závažné,“ ujistil vedoucí projektu Holger Krag.

Existuje ale velká pravděpodobnost, že některé členské země Evropské agentury nesdílejí obavy ohledně kosmických hrozeb, proto mohou odmítnout vyčlenění prostředků. Nedostanou-li ministři potřebných 200 milionů eur, budou muset rozhodnout, která kosmická hrozba je nejnebezpečnější.

Jednou z variant jsou asteroidy kolem Země. The Guardian píše, že 25. července proletěl kolem naší planety ve vzdálenosti jedné pětiny vzdálenosti od Země do Měsíce asteroid o šířce 57-130 m. Země byla tedy „vlásek“ od srážky s takzvaným vrahem měst, jako ten, který spadl nedaleko Čeljabinsku v únoru 2013. Přičemž následky pádu asteroidu, který proletěl kolem Země 25. července, by byly mnohem ničivější.

„Jsme první generace lidí na Zemi, která skutečně dokáže udělat něco s tímto rizikem,“ prohlásil Krag.

Po letech průzkumu dospěli vědci k závěru, že nejspolehlivější variantou je kosmická loď, která by dokázala narazit do asteroidu a změnit trajektorii jeho letu.

NASA a Evropská kosmická agentura se dohodly na rozdělení výdajů na projekty Dart a Hera, avšak odmítne-li druhá účast v projektu, značně to sníží jeho hodnotu, poněvadž Američané budou muset použít teleskopy na Zemi, aby prozkoumali výsledky projektu Dart.

Další variantou jsou sluneční erupce, kosmické počasí a jejich nebezpečí pro elektronické technologie.

The Guardian připomíná, že kosmické počasí je výsledkem magnetické aktivity Slunce, která vytlačuje do kosmu subatomární částice. Tyto částice nesou elektrickou energii, která může spálit citlivou elektroniku.

V roce 1989 způsobila sluneční bouřka poškození zařízení v hodnotě přes 10 milionů dolarů v elektrickém vedení kanadské společnosti Hydro-Québec, v důsledku čeho zůstalo šest milionů lidí devět hodin bez elektřiny.

V roce 2017 zhodnotila konsultingová společnost London Economics vliv na Velkou Británii poruch v globálních satelitních navigačních systémech, jako je Galileo nebo GPS. Dospěli k závěru, že pětidenní výpad přijde zemi na 5,2 miliardy liber.

Kosmické počasí se již objevilo v Národním rejstříku rizik britské vlády, ve kterém jsou uvedeny největší potenciální hrozby.

Kosmické počasí se dnes předpovídá pomocí družic, avšak tyto přístroje mají příznaky opotřebení,

Další hrozba, a sice kosmický odpad, je dílem lidských rukou. Mnohé země, které vypouštěly do kosmu družice, rakety, nebo lodě, se nestaraly o to, co se s nimi stane po ukončení mise. „Kosmos je velký,“ poznamenal britský spisovatel Douglas Adams.

I když se list domnívá, že Adams může mít pravdu, na oběžné dráze kolem Země však dnes létá přes jeden milion úlomků kosmického odpadu. Každý z nich může narazit do družice a zničit ji, po čemž vzniknou stovky tisíc nových kosmických úlomků.

Asi polovina odpadu vznikla přitom v kosmu v důsledku dvou incidentů. V roce 2007 vyhodila Čína do povětří vlastní družici pomocí rakety, v roce 2009 se pak náhodou srazila ruská družice Kosmos 2251, již vyřazená z provozu, s fungujícím americkým satelitem Iridium 33.

Evropská kosmická agentura objevila východisko z této situace. Za prvé je třeba očistit oběžnou dráhu od kosmického odpadu. Za druhé je třeba změnit mezinárodní kosmické právo a požádat majitele družic, aby je po ukončení mise stahovali z oběžné dráhy.

V listopadu budou tedy členové agentury muset určit priority, píše na závěr The Guardian.

(zdroj: cz.sputniknews.com, foto: Pixabay)

Komentáře

Sdílejte