„V situaci, kdy prezident porušuje Ústavu a premiér se tomu nijak nebrání, přestože na to nástroje má… Tak si nikdo ve státě nemůže být jist, že až bude potřebovat ochranu, tak budou jeho práva dodržována,“ vyjádřil se Dienstbier k situaci, kdy premiér Andrej Babiš odmítal podat kompetenční žalobu na prezidenta kvůli situaci na ministerstvu kultury.

Poté dodal, že „jestliže stát pohrdá svými vlastními pravidly, tak se dá očekávat, že může pohrdat právy úplně kohokoliv“.

V případě připravovaného návrhu ústavní žaloby Senátu předpokládá, že „soustava státního zastupitelství funguje profesionálněji a zásadověji než předseda vlády ve zmiňovaném případu“. Považuje to za tvrdý nastroj, protože „pokud vůbec doputuje k ústavnímu soudu, tak v případě, že jí vyhoví, automaticky vyslovuje ztrátu úřadu prezidenta“.

V rozhovoru s Dienstbierem také padlo, že je Miloš Zeman bývalým předsedou sociálních demokratů. Na to dotyčný reagoval tak, že „ČSSD ve vztahu k němu byla rozdělena asi vždycky“.

„Podle mě jednak jako politik prakticky nikdy nereprezentuje veřejné zájmy, ale svoje vlastní, nebo lidí, kteří ho nějakým způsobem podporují bez ohledu na to, jaké jsou motivy,“ tvrdí.

Senátor dále vyjádřil obavy ohledně toho, že se podle něj prezident posunul „do pozice extrémní pravice“. Vysvětluje to například podporou politiky Donalda Trumpa v USA a SPD Tomia Okamury.

Bývalý prezidentský kandidát
Jiří Dienstbier mladší je advokát a politik za stranu ČSSD. V komunálních volbách v říjnu roku 2010 byl Dienstbier lídrem kandidátky ČSSD do Zastupitelstva hlavního města Prahy a jejím kandidátem na primátora. V lednu roku 2013 byl kandidátem ČSSD v první přímé volbě prezidenta České republiky.

V březnu roku 2011 vyhrál doplňovací volby do Senátu v obvodu č. 30 – Kladno, uprázdněném smrtí jeho otce Jiřího Dienstbiera staršího, který patřil k první vlně signatářů Charty 77.

Ústavní žaloba na prezidenta Zemana
Návrh žaloby spočívá v tom, že prezident Miloš Zeman měl svými skutky několikrát porušit Ústavu ČR. V návrhu je prezidentovi vytýkáno osm případů jednání, které začínají nečinností v případě jmenování či odvolání členů vlády a končí vystupováním v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Uvádí se, že podnětem k žalobě mělo být údajné ovlivňování justice ze strany prezidenta a zaměstnanců Hradu. Nově se do žaloby dostalo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka z postu ministra kultury.

Senát návrh ústavní žaloby přijal, když pro něho hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů. Ke schválení bylo potřeba minimálně 45 hlasů. Navíc proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.

(zdroj: cz.sputniknews.com, foto: Youtube)

Komentáře