Pirátské vedení nechce pamětní desku na Staroměstskou radnici vrátit a Lipavský hájí primátora Zdeňka Hřiba, který si prý správně uvědomuje, že text na této desce je nepřesný. „Ten text neodpovídá tomu, co se opravdu stalo. Praha nebyla osvobozena Rudou armádou, Praha se osvobodila sama 8. května 1945, kdy vůdci povstání uzavřeli smlouvu s bojujícími Němci, kteří začali ustupovat,“ zdůraznil na úvod pirát Jan Lipavský.

Ve studiu byl hostem také Pavel Kováčik (KSČM), který hned kontroval, že deska by se zcela jistě zpět na své místo vrátit měla. „Zvlášť v době, kdy se upozaďuje role Sovětského svazu a Rudé armády na konci druhé světové války. Je to posouvání historie opačným směrem,“ namítl s tím, že deska se má podle něj i s textem ponechat a silně by byl pro to, aby se vedle ní umístila druhá deska, jež by ocenila i roli Pražanů a ostatních, kteří přijeli Praze na pomoc při pražském povstání.

Lipavský připustil, že podíl Rudé armády na vítězství nad fašismem a na osvobození velké části Československa je nepominutelný, ani z takového hlediska by tam však tato deska prý být neměla. „Bavíme se tu o symbolech a připomínání. Tady je problém v tom, že ty symboly tu 40 let stavěla komunistická vláda pod sovětskou kuratelou. Je to velmi jednostranný výklad dějin, který maluje na růžovo sovětské dějiny,“ zopakoval Lipavský, že špatná je deska samotná.

„Když se podíváte do Sovětského svazu, tak tam druhá světová válka začíná v roce 1941 a vůbec se nebavíme o tom, co se dělo v roce 1938, 1939 nebo 1940 vůči Finsku, Pobaltí, nebo co se týká likvidace polského státu. Stejně tak je na růžovo lakováno i to, jak probíhalo osvobození,“ zdůraznil znovu Lipavský, podle kterého se zkrátka o některých záležitostech nemluví. „Například o tom, že NKVD odvlekla velkou řadu občanů z Československa po osvobození,“ doplnil Lipavský.

K nápadu, že by se tedy ta původní deska na Staroměstské radnici ponechala, ale byla by u ní navíc nějaká tabulka s textem, který by pamětní desku vysvětloval, se staví Lipavský kriticky. „Tak to bychom se už pak mohli úplně utabulkovat,“ zasmál se.

Když Lipavský zmiňoval malování na růžovo, došla slova také na maršála Koněva. Objevují se názory z Prahy 3, že by v Praze neměla být Koněvova ulice. „Koněv je velice kontroverzní postava, kromě podílu na ukončení druhé světové války má prsty v tom, že se brutálně potlačilo povstání v Maďarsku, kde zemřely tisíce Maďarů,“ spustil Lipavský. Zmínil, že stejně tak má podíl na stavbě berlínské zdi.

„Pojďme uctít památku těch, kteří opravdu osvobodili Československo, tedy sovětští vojáci, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a mnoho dalších národností, ale nedělejme kult osobnosti sovětským figurám,“ vyzval Lipavský.

Jsou však osobnosti, u nichž vnímáme, že část jejich životopisu většině nevadí, a část někomu naopak vadí velmi. V kontextu s tím padlo jméno Ludvíka Svobody, prezidenta komunistického Československa, který má stále v Praze nábřeží. To však Lipavský nehodnotí jako natolik silnou kontroverzi, aby bylo potřeba jí rozvádět dále.

Rozhovoru s Lipavským na toto téma nevěřícně přihlížel také poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). Podle reakce, kterou chvíli poté zveřejnil formou příspěvku na svém facebookovém účtu, ho vytočil Lipavský natolik doběla, že by si prý nejraději dal rovnou panáka. „To je Jasánek dnešní doby jak vyšitej. Dát mu maskáče a kvér, ať jde osvobodit Krym,“ poznamenal kriticky na Lipavského adresu.

Podle ruského velvyslanectví podobná vyjádření mají tendenci relativizovat roli Rudé armády. Ambasáda také mluví o snaze glorifikovat ‚spolupachatele nacistů‘. Vlasovci za druhé světové války bojovali po boku Němců proti Sovětům, na konci války ale pomohli Prahu zachránit. V bojích o metropoli jich zemřelo kolem 300.

Ruská ambasáda loni kritizovala i odhalení vysvětlujících tabulek u sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6. Koněv v roce 1945 vedl jednotky Rudé armády, které osvobodily Československo, tabulka ale připomíná i jeho roli v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, a v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. Česká diplomacie si v minulosti stěžovala na to, že jsou v Rusku poškozovány hroby českých vojáků a Rusko se k jejich obnově staví negativně.

(zdroj: parlamentnilisty.cz, foto: Pixabay)

Komentáře