Badatelé zjistili, že pouze jeden z pěti odmítnutých žadatelů o azyl se vrátí do své země původu, přičemž mnozí jdou prostě do podzemí, zkoušejí své štěstí v jiných zemích nebo dlouhodobě žijí v azylových centrech.

„Pokud zde mají tito lidé sítě, mohou snadno zmizet ve stínu nebo v paralelní ekonomice,“ řekl profesor na migrační zákony Dirk Vanheule z Antverpské univerzity.

Míra návratnosti se značně liší, pokud je zkoumána podle jednotlivých zemí, což naznačuje, že vládní politika přímo koreluje s tím, zda se migrant po oficiálním odmítnutí vrátí domů.

Zhruba 25 procent „žadatelů o azyl“, které odmítlo Norsko, se vrací domů, zatímco šokujících 1,1 procenta, které odmítla Itálie, učinilo totéž.

Pouze 3,5 procenta odmítnutých žadatelů o azyl v Německu se vrátí domů, protože „ti, kteří vyčerpali veškerou právní péči, mohou i nadále žít v azylových zařízeních, dostávat odškodnění, studovat a pracovat za určitých podmínek,“ vysvětluje Der Morgen.

„Země, jako je Norsko, Spojené království a Nizozemsko, mají zastrašovací politiku pro lidi bez povolení k pobytu, například mají strohé bydlení, zákaz práce a dobré diplomatické vztahy s těmito zeměmi původu. Nizozemsko také platí letenky těm, kteří se vracejí, a dává jim peníze na reintegraci v domovské zemi“.

Míry návratnosti v ostatních sledovaných zemních zahrnují Španělsko (2,8%), Francii (5%), Dánsko (6,2%) a Belgii (6,5%).

(zdroj: svobodnenoviny.eu, foto: archiv)

Komentáře