Federální vláda to považuje za „možnou cestu“, podle odpovědi na parlamentní dotaz, který citoval deník Welt am Sonntag.

Několik z 16 německých států také v zásadě signalizovalo podporu myšlenky, která by učinila dobrovolnou německou křesťanskou „daň z kostelů“.

V Německu vzrostly obavy o vlivu zahraničních zdrojů financování mešit pro odhadovaných pět milionů muslimů v zemi, kteří pocházejí převážně z Turecka a arabských zemí.

Asi 900 mešit v Německu je provozováno Turecko-islámskou unií Institutu pro náboženství (Ditib), pod autoritou vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Jejich imámové jsou placeni tureckým státem a tato skupina se dostala pod kontrolu, jelikož jsou někteří její členové podezřelí ze špionáže tureckých disidentů žijících v Německu.

Na pozadí trpkých sporů mezi Německem a Tureckem v polovině roku 2017, dva němečtí ministři varovali v komentáři v deníku Spiegel Online, že „nebezpečná ideologie Erdogana nesmí být dovážena do Německa prostřednictvím určitých mešit“.

V jiných případech se některé mešity dostaly pod policejní kontrolu nebo byly uzavřeny za kázání radikálních a militantních islamistických idejí.

Deník Welt am Sonntag uvedl, že ve vlastním průzkumu několik států potvrdilo, že komunity mešit v Německu by měly být schopny samy sebe financovat.

Ministerstvo vnitra regionálního státu Meklenbursko-Přední Pomořansko prohlásilo, že je otevřeno „financování mešit založeného na modelu církve“, aby se snížil vliv, včetně „nebezpečí případné radikalizace“.

Mluvčí ministerstva vnitra Bádenska-Württemberska také poukázal na hrozbu vnějšího vlivu „na teologický obsah a politický názor“.

„V nejhorším případě“, řekl mluvčí novinářům, to zahrnovalo „radikální islámstický nebo protidemokratický obsah nebo ambice“.

(zdroj: svobodnenoviny.eu, foto: Pixabay)

Komentáře