Jednoduchá odpověď neexistuje

Zdroj blízký vyšetřování americké televizi CNN sdělil, že dva sebevražední atentátníci byli synové bohatého srílanského obchodníka Mohameda Ibrahíma, poukazuje profesor. Doplňuje, že toto jde proti představě, kterou mnoho lidí o sebevražedných atentátnících chová.

“Koneckonců, proč by se vzdělaní lidé z vyšší střední třídy se zdánlivě vším potřebným k životu vyhodili do vzduchu a zabili tolik nevinných?” parafrázuje Bergen tradiční myšlenku. Odpověď na otázku, co vede konkrétní osoby k tomuto těžkému rozhodnutí, není podle něj jednoduchá, podobně jako neexistuje jednotný model radikalizace jedinců až do bodu, kdy se rozhodnou zabíjet a zemřít při tom.

V případě sunnitských militantů takové rozhodnutí zřejmě usnadňuje jejich víra v násilnou džihádistickou ideologii, která je často ze své povahy sektářská a nabádá k zabíjení “bezvěrců”, připomíná analytik. Dodává, že toto se často kombinuje s přesvědčením sunnitských muslimů, že je na ně útočeno a musí se pomstít.

Svou roli hraje i dynamika v rámci skupiny, míní odborník. Odkazuje na experta na terorismus Marca Sagemana, který prozkoumal životopisy 172 sunnitských teroristů a zjistil, že přátelé a rodinní příslušníci se k džihádistickým skupinám často přidávají společně – na útocích z 11. září 2001 se například podílely tři dvojice saúdskoarabských bratrů a podobnou dynamiku lze sledovat u dvou bratrů, kteří patřili mezi sebevražedné atentátníky na Srí Lance.

“Ve skutečnosti experti na terorismus dlouho vědí, že terorismus je často měšťácká záležitost,” pokračuje profesor. Připouští, že velké povstalecké skupiny, které často praktikují terorismus, jako například Tálibán, verbují desítky tisíc “pěšáků” pocházejících většinou z chudých poměrů a vyplácejí jim měsíční mzdu, což je také důvod, proč Tálibán patří k největším drogovým kartelům světa: potřebuje finance na velký objem měsíčních žoldů.

Čistě teroristické skupiny proti tomu tvoří skutečně přesvědčení jedinci, kteří tak činí dobrovolně a obecně nedostávají zaplaceno, vysvětluje Bergen. Připomíná, že někteří z nejznámějších teroristů v moderní éře patřili k nejbohatším lidem planety.¨

Boháči a vzdělanci

Usáma bin Ládin byl synem saúdskoarabského stavebního magnáta, jeho nástupce v čele al-Káidy, Ajmán Zavahrí je zase chirurgem z prominentní egyptské rodiny, zatímco Umar Farúk      Abdul Mutalláb, který se pokusil odpálit na Štědrý den roku 2009 v civilním letadle nad Detroitem, je synem bohatého nigerijského bankéře a v době, kdy se pokusil odpálit za pomoci bomby ukryté ve spodním prádle, chodil na londýnskou University College, jednu z nejprestižnějších univerzit světa, uvádí analytik. Dodává, že na jeho sebevražednou misi ho vyslal Anvár al-Avlakí, v USA narozený syn jemenského ministra, který byl doktorandem na Univerzitě Goerge Washington, než se přidal k al-Káidě v Jemenu.

Také známý terorista z Islámského státu “Džihádista John”, neboli Mohammed Emwazi, který v roce 2014 uřízl hlavu americkému novináři Jamesi Foleymu pocházel ze zajištěné rodiny, vyrůstal v západním Londýně a získal univerzitní diplom softwarového inženýra, konstatuje expert. Poukazuje, že i jedna z hlavních postav útoků z 11. září 2001, Mohamed Atta, byl synem egyptského právníka a doktorandem na univerzitě v Německu.

“Těch příkladů je mnohem více, ale pointa je zřejmá,” píše Bergen. Skutečnost, že povstalecké skupiny často verbují chudé a nezaměstnané by podle něj mohla naznačovat, že efektivním protiopatřením by mohlo být zvýšení zaměstnanosti mladých v zemích, jako je Afghánistán. Tato politická reakce však nebude fungovat v případě džihádistických, ideologicky motivovaných teroristů ze střední třídy, varuje odborník.

Nejlepší reakcí na tento typ teroristů je využití renomovaných islámských kleriků, aby jim jejich myšlenky vyvrátili, domnívá se profesor. Za další možnost označuje pomoc zběhů od džihádistických skupin, kteří mohou svým souvěrcům vysvětlit, že zabíjení nevinných lidí nevytvoří islámskou utopii, po které džihádisté touží.

(zdroj: eurozpravy.cz, Marek Bláha, foto: Pixabay)

Komentáře