Radim Fiala sdílel video z německé stránky Denn sie wissen nicht, was sie tun (Protože nevědí, co dělají), které zachycuje někoilik muslimů v prostorách německého kostela. Na facebookové stránce bylo vyjádřeno zděšení z toho, co se děje v jejich kostelech. „Muslimové v kostele a Alláhu akbar! Je toto budoucnost Evropy, kterou chcete?“ napsal do popisku Fiala.

Frázi „Alláhu Akbar“ muslimové často recitují v mnoha různých situacích. Například když jsou šťastní nebo chtějí vyjádřit souhlas, když chtějí velebit kazatele, během bitev, ale i v okamžicích extrémního stresu nebo euforie. Fráze se pronáší při každé fázi jak povinných modliteb, které se vykonávají pětkrát denně, tak i osobních modliteb vykonávaných z vlastní vůle. Také muslimské svolávání k modlitbě a začátek modlitby obsahují tuto frázi, kterou lze zaslechnout ve městech po celém muslimském světě.“

Když zhlédneme téměř jakékoliv video, které ukazuje bojovníky některé z džihádistických skupin v Sýrii nebo v Iráku nebo bojovníky Islámského státu při boji, tak tito bojovníci při střelbě na nepřítele volají „Alláhu Akbar“. To, že nemají zábrany vystoupit s tímto zvoláním v německém kostele, mnohé šokuje a vzbuzuje silné obavy.

V následně diskusi pod sdíleným videem se často uživatelé vyjadřovali ve smyslu, že by je zajímalo, co by se dělo, kdyby se situace obrátila. Komentující Mona Soo poznamenala, že by se mělo zkusit jít k nim do mešity s Biblí.

Jas Gripen by zase něco podobného zkusil například v Polsku. „Zkusil by to v Polsku, tak ho sundaj,“ míní.

Tonda Štrobl se s tím vůbec nepáral, jeho reakce zněla: „Narvat mu tlačenku do tý jeho držky.“

Eduard Nový by tuhle „pěknou opičku“ okamžitě nastěhoval domů k lidovecké europoslankyni Michaela „Šojdrové do baráku, aby jí tam zpívala“.

Není to tak dávno, co zakladatelka liberální berlínské Ibn Rušd-Goethovy mešity Seyran Ateşová v Německu představila návrh, jak potlačit hrozbu spojenou s radikalizací muslimů. Jako řešení navrhla, aby němečtí muslimové v budoucnu platili „mešitovou daň“. A u některých politiků to vzbuzuje kladné ohlasy. Mohlo by to podle nich posílit věrnost muslimů vůči německému státu.

Drtivá většina německých mešit dosud využívá služeb imámů, kteří jsou placeni ze zahraničí. To se týká zejména organizace Ditib (Turecko-islámská unie úřadu pro náboženství), která je financována z tureckého státního rozpočtu a v Německu provozuje více než 950 mešit.

Právě organizace Ditib je kritizována za to, že v jejích mešitách dochází k propagaci politiky současného tureckého vedení v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Možnou „mešitovou daň“, jak bylo zmíněno, někteří politici vítají. Místopředseda poslanců křesťanských demokratů Thorsten Frei označuje takovou úpravu za „důležitý krok“, který by prý mohl posílit věrnost muslimů vůči německému státu. Zavedení daně by podle jeho slov umožňovaly již stávající zákony.

Ani v Česku situace prý nevypadá růžově. „Nový šéf pražských muslimů Leonid Kušnarenko jen šíří klasickou muslimskou propagandu, když mluví o toleranci coby základním znaku islámu.“ ParlamentnímListům.cz to řekl bývalý muslim, publicista a vydavatel knih o islámu Lukáš Lhoťan. Evropští muslimové se podle něho snaží oblbovat populaci, jenže fakta říkají něco jiného. I české mešity prý mohou skrývat další radikály podporující terorismus, jako byl bývalý pražský imám Shehadeh, trestně stíhaný kvůli podpoře terorismu.

(zdroj: parlamentnilisty.cz, foto: Pixabay)

Komentáře