Na papíře tak zůstávají uprchlická střediska v EU i v severní Africe stejně jako zvýšení počtu unijních pohraničníků. Aktuálně nižší příliv migrantů už EU nenutí vytyčených cílů dosáhnout.Na prosincovém summitu v Bruselu se totiž migraci věnovala pozornost už jen okrajově. V tichosti se opustily nejméně dva plány, na kterých se osmadvacítka po mnohdy vyhrocených diskusích dohodla. Především, že vybuduje na svém území nová střediska, odkud by na základě dobrovolnosti rozdělovala migranty do ostatních států EU. Se středisky se logicky počítalo v zemích u Středozemního moře.

Nikoli překvapivě se však ukázalo, že žádný stát EU zrovna u sebe střediska nechce. Když se totiž státy EU stěží dohodnou mezi sebou, asi jen málokoho udiví, že nezískaly ke spolupráci ani jiné země. Střediska svorně odmítla severoafrické státy Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye i Egypt, stejně jako země západního Balkánu, které přitom usilují o vstup do EU. Přestože EU jako přesvědčovací argument nabídla finanční a jinou pomoc.

Přední list Švýcarska, které není členem EU, si v této souvislosti neodpustil ironii. Připomněl, že rakouský kancléř Sebastian Kurz prosazoval mimoevropská centra pro migranty několik let. K činům chtěl přejít během půlročního, v prosinci skončeného rakouského předsednictví v EU. Když ale viděl, že neuspěje, prohlásil na zářijovém summitu v Salcburku, že neví, kdo vlastně tento koncept vymyslel.

Zdar nekorunoval ani snahy EU přimět Egypt, aby jeho pobřežní stráž rozšířila svůj záběr a vozila více lodí s uprchlíky k egyptským břehům.

(SCa, www.ceskoaktualne.cz, foto: archiv)

Komentáře

Sdílejte