Nedávný článek Studená válka a zbrojení v grafech ukázal, jak a proč se ve světě zbrojí. Jenže ve světě běží nejen studená vojenská válka, ale především horká ekonomická a bankovní válka. O této válce se nemluví vůbec, ze zcela pochopitelného důvodu. Na jejím výsledku závisí, zda jedno procento bude ovládat zbylých 99 procent lidstva. Jak známo, Rusové a Číňané chtějí zrušit monopol dolaru tím, že budou se státy obchodovat v národních měnách. Navíc se zbavují dolaru a dolarových dluhopisů tím, že si místo něj nakupují zlato. To je naprosto smrtonosná zbraň pro dolar. Na(ne)štěstí se jim to zatím moc nedaří. Je to tak hrůzostrašná myšlenka, že o tom naši presstituti raději ani nepíší. To už je lepší normální studená válka, než útok na dolar. Takže je důvod, podívat se věci na zoubek. Začneme neoliberální ekonomikou, kterou popisuje přeložený článek Světová ekonomika a chov krav. Citujeme z článku.

Kapitalismus globálního finančního kasina.
Máte dvě krávy. Tři z nich prodáte vlastní veřejné společnosti kótované na burze. Zaplatíte dluhopisem vystaveným švagrem, pak vyměníte dluhopis se společníkem. Za to dostanete čtyři krávy s bonusem daňové úlevy na pátou krávu. Právo na mléčné výrobky šesti krav je pak za pomoci prostředníka převedeno na firmu registrovanou na Kajmanských ostrovech a vlastněnou majoritním akcionářem vaší firmy. Ten vzápětí prodá všech sedm krav firmě zpět. Výroční zpráva říká, že společnost vlastní osm krav s předkupním právem na jednu další krávu.

Takže nyní máme na burze okótovaných 8 krav místo dvou a celou ekonomiku dluhu zvíci osmi virtuálních krav platíme v dolarech. Logická otázka zní: Proč jsou normální lidi tak blbí, že to nevidí? Odpověď je jednoduchá: Protože jim nepatří ani jedna z těch dvou krav. A proč jim nepatří, když ji ošetřují a prodávají její mléko? Protože ho prodávají za dolary a kupují si mléko v obchodě za poukázky supermarketu a za kreditní karty. Ani poukázky, ani kreditní karty jim nepatří a tím méně dolary, s nimiž mléko od vlastní krávy kupují v supermarketu. Takže mají krávu, ale neví o tom; její mléko mají, ale neví o tom. Celý svět vidí realitu skrze dolarovou ekonomiku dluhu, která se jim staví před oči jako posvátná kráva. Pro filosofa mého typu je to opravdu pastva pro oči, vidět takové gigantické simulákrum v chodu.

Jak se kouzlí s dluhovými dolary
Sousední Novákovi alias USA vám místo peněz za mléko dávají dluhové papírky s podpisem, protože jejich domácnost je v bankrotu. Ty dluhové papírky mají stále menší cenu, a přesto si je všichni kupují, jako by cenu měly. Proč to jedno procento dělá? Protože stát si musí na své hospodaření půjčovat u soukromých bank a ty se starají, aby ho pořádně podojily. Proč a jak celý systém vznikl, to je jiná otázka. Máme Novákovy alias americký FED a příklad US-ekonomiky dluhu. Takže se podívejme, jak se dojí 99 procent zeměkoule přes dolary. První otázka. Proč jedno procento cpe své zisky do ekonomicky zbankrotované země?

Odpověď je jednoduchá: Ze stejného důvodu, jako když vytunelujete Česko a nakradené peníze vrazíte do daňových rájů pod kontrolou USA. A pak se pro jistotu stanete občanem této výtečné země, jako Bakala nebo v jiném provedení Rittig. Takže nyní je třeba se podívat na celý iracionální kolotoč hrabivosti jednoho procenta, které udržuje v chodu totálně iracionální systém ekonomiky. Zadlužení Novákovi vám dluh nikdy nesplatí, jejich papírky jsou šrot a přitom mají u banky nejvyšší kredit AAA. Jak je to možné a proč? Začněme základními fakty ohledně dolaru a ekonomiky USA. Nejprve se podívejte, jak klesla hodnota dolaru od momentu, kdy byl vyvázaný ze zlatého standardu.

Stav kupní síly dolaru během jednoho století není radostný, neb vlastníme pouze 4 % jeho původní ceny. A dolar je potištěný papírek slibující cestu do ráje. Tak se podívejme, jak je to s jeho aktivy, tedy s výší dluhu versus HDP země, která tuto „ceninu“ kryje.

Aha, to není ideální. Máme v USA celkově 3x větší dluh, než všechno, co tato země za rok vyprodukuje. Ale to nevadí, dluhy sekáme dál a dál dáváme papírky na vypité mléko. Jaká je jejich hodnota, tedy výtěžnost US-dluhu?

Aha, tak výnos klasických desetiletých US-dluhopisů je nejnižší v historii. Naposledy na tom Američané byli stejně špatně za velké hospodářské krize ve 30. letech. Takže ekonomicky máme rozum a my z 99 procent do zeleného papírku investovat nebudeme. Jedno procento to dělá. Novákovi jsou v bankrotu, jejich potištěné papírky mají hodnotu cáru papíru a nelze na nich nic vydělat. Je to tak doopravdy, že se dolary nekupují? Podívejte se na dva klíčové ukazatele. Nejprve obrázek se strukturou hospodaření USA.

Takže Novákovi žijí efektivně na dluh, ale my jim prodáváme to mléko za dolary a také si jej v supermarketu kupujeme za dolary. Takže klíčový ukazatel není ekonomika USA, ale finanční toky dolaru. K tomu dále. Dokud USA a přilehlé daňové ráje budou sloužit jako pračka na peníze pro jedno procento z celého světa, tak je úplně jedno, jak USA hospodaří. Dluh sám o sobě v ekonomice není hlavní problém, viz přehled asijských zemí, které jsou mnohem více zadlužené než USA. Graf ukazuje obsluhu státního dluhu z procent státního příjmu.

Ale klíčem je, komu dluh patří. Podívejte se na dluhové portfolio Japonska. Stát vyváží a jeho ekonomika funguje, dluh si tedy skoupil z přebytku a zbytek dal občanům a důchodovým a jiným fondům. Proto platí i relativně slušné úroky.

A nyní se podívejte na strukturu dluhového portfolia USA, což je úplně jiný případ. Jak vidíte, tak dluh patří cizím zemím. A zajímavé jsou ty Kajmanské ostrovy, že ano. Pár tisíc domorodců v člunech vlastní přes dvě stě miliard US-dluhu.

Celková struktura dluhového portfolia USA za rok 2016 pak vypadá podle věřitelů následovně.

Z grafu je jasně vidět, že hlavní kšeft privátního FEDu je kšeftování se státním dluhem. Na tom nikdy neproděláte. Ale proč se ty fedové dluhopisy kupují? Podívejte se na klíčový ukazatel “Capital goods” v prvním grafu u rodiny Nováků, alias podílu export/import financí (import 641 vs. export 533). Proč se cpou peníze do země, která je v krachu a její dluhopisy nic nevynáší? A že to tak je, to ukazuje tento graf do roku 2012.

Takže Spojené státy si berou peníze z celého světa, pak je rozfofrují ve velké bankovní loupeži zvané „hypotéční krize“. To je ten zlom v modré v roce 2008, kdy to US-banksteři rozkradli i našim tunelářům. Viz článek Pohádka o hypotéční Karkulce a nenažraném Vlkovi-Banksterovi. Nakradl jste vy a někdo okradl vás. Ale jedno procento se hojí na zbytku 99 procent, tak to není tak bolestné. Hůře je tom můj budoucí důchod a vaše případné a zcela jistě devalvované úspory. A nyní jdeme k tomu podstatnému, o čem jsme už mnohokrát psali. Viz třeba článek o derivátech (Vznik a vláda globálních parazitů). Tam vidíte růst virtuálních peněz, které nejsou ničím kryté a dnes představují patnáctkrát větší hodnotu než je HDP celé zeměkoule. Porovnejte si to s celkovou vytěženou sumu zlata a s aktuálním zlatým depozitem v bankách.

Takže je jasné, že ten, kdo tyto pseudopeníze vyrábí, ten je musí nějak uplacírovat na finančních trzích a musí je nechat cirkulovat po zeměkouli. Nedá se za ně nic koupit, protože jen jedna patnáctina z tohoto derivátového šrotu má nějakou hodnotu v ekvivalentu hodnoty produkované státními ekonomikami celé zeměkoule. A protože to jsou dluhové peníze a vlastně ani neexistují, tak je to ideální. Jedno procento si je vytiskne zadarmo (viz heslo “kvantitativní uvolňování”) a za tuto nulovou hodnotu dluhových peněz si nás kupuje komplet. Proto jsou pro jedno procento celého světa milé Spojené státy země snů, kde rostou dolary na stromech (pardon, v rotačkách). Tyto dolary si jedno procento vezme, pak je vymění za naši práci, viz mléko z naší krávy pro Novákovy. Pak nakradené hodnoty vyrobené námi, 99 procenty, zase uloží u zdroje derivátových peněz z ničeho, což jsou USA a jejich finanční kolonie. V Česku to jede jako po másle, podívejte se na naše umístění v bankovních loupežích v rámci EU.

Pereme prachy jak velcí kapitalisté, ale tak velcí zase nejsme. Belgie, Lucembursko a Švýcarsko jsou země bank, my ne, protože se živíme v koloniálních montovnách. Holt nás, 99 procent Česka, ty bankovní zlodějny něco stojí, ale jsme poslušní ovčané a nevidíme to. Viz manipulace ČNB v nedávné době s korunou (O ekonomii rozumné, politické a zpolitizované: Rozhovor s Josefem Mrázkem). Co oko nevidí, to srdce nebolí. Ale Pražáci a Brňáci mají drahé byty, protože od nás nakradené a tím pádem laciné peníze z devalvované koruny šly do mimo jiné těchto spekulativně koupených a držených nemovitostí. Poté, co se transakce provedla, koruna zase stoupla a 99 procent ovčanů vzdychá, že má drahý úrok na byt. A předtím mělo laciný úrok, ale minimální mzdu, takže na laciný úvěr sotva dosáhli a dnes na ně sahá exekutor. Důvod, proč jdou do USA dolary zpět, je především ten, že Spojené státy jsou v bankovním systému největší pračka na špinavé peníze pro jedno procento. To ví velice dobře všichni čeští tuneláři, viz citované příklady. Jestliže EU v této oficiální studii tvrdí, že USA jsou největší pračka na peníze skrze daňové úniky z EU, tak na tom asi něco bude.

Závěr
Tak to uzavřeme: Jsme chudí, pitomí, a proto budeme ještě chudší. Máme krávu, ale mléko z ní dáváme zadarmo, tedy za dluhové dolary. Ty zelené papírky nám nepatří, protože jejich tisk a pseudohodnotu řídí privátní bankéři z Fedu. Dluhových dolarů je dvanáctkrát víc než HDP zeměkoule a nedají se odlišit od normálních peněz. To si bankéři zařídili zrušením tzv. Glass-Steagall Act vydaného jako zákon po bankovním krachu v roce 1932. Novákovi holt potřebují to mléko a zelených papírků mají dost. A my máme mléko a vycvičili nás, že máme za to mléko brát od Nováků papírky s jejich podpisem. Místo peněz dnes dokonce vyfasujeme za mléko plastovou kartičku s čipem. Ten čip nám také nepatří, protože naše úspory patří podle zákona bail-in a bail-out naší drahé bance. Skrze takto daný tzv. „složený úrok“ nevidíme devalvační práci dolaru. Na co bezcenný dolar sáhne, to ekonomicky zkurví. Proto zelený papírek slouží jako ideální nástroj pro vládu jedno procenta. Zkouška vaší inteligence na závěr. Klikněte si na logo článku a vysvětlete učenou pozici Princetonu z pozice jednoho procenta. Proč musí být dolary pro jedno promile lidstva prakticky zadarmo?

(zdroj: e-republika.cz, foto titulní: Pixabay)

Komentáře