Stárnutí lze popsat jako postupující úpadek tělesných funkcí. Pojí se většinou běžných chronických lidských nemocí jako rakovina, cukrovka a demence. Existuje mnoho důvodů, proč naše buňky a tkáně přestávají fungovat, ale biologie stárnutí se nově soustředí na hromadění přestárlých buněk v tkáních a orgánech.

Přestárlé buňky již nefungují, jak by měly a zároveň zhoršují funkčnost buněk ve svém okolí. Ukázalo se, že odstranění těchto starých dysfunkčních buněk vede ke zlepšení mnoha příznaků stárnutí u zvířat. Lze tak například oddálit nástup šedého zákalu.

Ještě úplně nerozumíme tomu, proč buňky s postupujícím věkem natolik zestárnou, avšak předpokládá se, že na vině je poškození DNA, působení zánětu a poškození telomerů – ochranných molekul na konci chromozomů.

Jeden gen, mnoho zpráv
Jak stárneme, ztrácíme schopnost kontroly regulace našich genů. Každá buňka v těle obsahuje všechny informace potřebné k životu, avšak v určité tkáni a za určitých podmínek jsou zapnuté jen některé geny. Je to jeden z důvodů, proč se srdeční buňka liší od buňky ledvinové navzdory skutečnosti, že obsahují stejné geny.

Když se geny aktivují vlivem signálů zevnitř nebo zvnějšku buňky, vytváří to molekulární zprávu (zvanou RNA), která obsahuje všechny informace potřebné k čemukoliv, co má takový gen na starosti. Víme, že přes 95 % našich genů umí vytvářet několik různých typů zpráv v závislosti na potřebách buňky.

Představme si každý gen jako recept. Můžeme upéct vanilkový moučník nebo čokoládový dort. Záleží na tom, zda přidáme čokoládu. Naše geny fungují stejně. Rozhodnutí o tom, jaký druh zprávy v daném čase vznikne, vytváří skupina asi 300 proteinů zvaných transkripční faktory.

Jak stárneme, klesá počet transkripčních faktorů, jež jsme schopní vytvářet. Znamená to, že přestárlé buňky mají menší schopnost zapínat a vypínat geny v odpovědi na změny prostředí. Jak my, tak i další vědci prokázali, že úrovně těchto důležitých regulátorů v krevních vzorcích seniorů klesají. Stejně tak klesají i v izolovaných přestárlých lidských buňkách různých druhů tkání.

  Co se stane vašemu tělu po vypití „jedu“ jménem Coca-Cola

Zvrat stárnutí – rejuvenace starých buněk
Hledali jsme způsoby, jak obnovit úroveň transkripčních faktorů. V našem novém výzkumu jsme prokázali, že při ošetření starých buněk chemikálií uvolňující malá množství sulfanu došlo k nárůstu úrovní některých transkripčních faktorů a k rejuvenaci starých lidských buněk.

Sulfan je molekula, která se přirozeně vyskytuje v těle. U zvířat zlepšuje některé příznaky chorob spojených se stárnutím. Ve velkých množstvích však může být toxická. Takže je potřeba najít způsob, jak ji dostat přímo k té části buňky, kde je jí potřeba.

S využitím „molekulárního PSČ“ se nám podařilo doručit molekulu přímo do mitochondrií – struktur, které v buňce vyrábějí energii. To nám umožňuje aplikovat miniaturní dávky a snížit tak pravděpodobnost vedlejších účinků.

Doufáme, že s využitím podobných molekulárních nástrojů se nám v budoucnu podaří odstranit přestárlé buňky u živých lidí, což by nám mohlo pomoci v léčbě hned několika nemocí spojených se stárnutím. Máme před sebou ještě dlouhou cestu. Tohle je však fascinující začátek.

(energiezivota.com, foto: Pixabay)

Komentáře

Sdílejte