Wiesingerová působí posledních 25 let ve vídeňské čtvrti Favoriten, kde momentálně žije nejvíce přistěhovalců. V současné době učí na druhém stupni základní školy, kde převažují muslimští studenti. Většina z nich prý vyznává fundamentalistický směr islámu a od toho se odvíjí běžný život na této škole. Zákazy, příkazy, strach, vyhrožování, ale také plynulé mlčení nadřízených Wiesingerové, kteří se prý zoufalou situaci pokoušejí ututlat.

„Výuka je prakticky nemožná,“ píše Wiesingerová. Důvodem je podle ní chabá znalost němčiny v kombinaci s „islámským filtrem“. Studenti odmítají vše, co se neslučuje s fundamentálním pojetím islámu.

„Všechny pasáže, které jsou z pohledu mých muslimských studentů harám (zakázané), se nesmějí číst,“ píše. „Vše, co víme a máme vědět, stojí v koránu,“ opakují prý studenti to, co slyší v mešitě.

Problémy podle ní zažívají i mladé učitelky, které odmítají muslimští žáci akceptovat. Aby zcela neztratily alespoň to minimum autority, tvrdí, že jsou vdané.

Zatímco v období jugoslávské války v 90. letech minulého století mohli učitelé s dětmi o konfliktu hovořit a vysvětlovat, v současné době je něco takového podle Wiesingerové absolutně nemožné. V případě atentátů a útoků její studenti oslavují pachatele jako hrdiny, oběti pro ně nehrají žádnou roli.

Islám v Rakousku
V devítimiliónovém Rakousku se k islámu hlásí osm procent lidí, přímo ve Vídni – která má kolem 1,7 miliónu obyvatel – je však procento muslimů vyšší, kolem 15 procent. V celé zemi převládá římsko-katolické vyznání, k němuž se hlásí 58 procent obyvatel, evangelíků jsou přes tři procenta, ortodoxních křesťanů pět procent, židů 0,1 procenta a bez vyznání je 15 procent lidí.
Zdroj: www.businessinfo.cz, Rakouská akademie věd

Mnohé turecké a albánské studentky údajně zase schvalují vraždy ze cti. „Když se vdám za křesťana, musí mě má rodina zabít,“ tvrdí.

  Vladimir Putin: "Islámský stát vytvořila a zbrojí americká vláda" (VIDEO)

Zradikalizování mladých muslimů se projevuje také v běžném každodenním životě. Mladíci terorizují své spolužačky, když dívky přijdou oblečené podle jejich názoru příliš vzývavě, někdy může být problém i obyčejná sukně a tričko. Začaly se tomu přizpůsobovat i nemuslimské studentky, píše Wiesingerová ve své knize. „Vzdají se, protože jsme se vzdali jako společnost,“ dodává.

Současně upozorňuje na skutečnost, že muslimové mají mezi sebou velmi nepřátelské vztahy – Turci vůči Kurdům, Čečenci vůči Afgháncům.

Rakousko patřilo během migrační krize mezi státy s největším počtem žádostí o azyl v přepočtu na počet obyvatel. Ve třetím čtvrtletí roku 2015 bylo v počtu žadatelů, kteří se v zemi chtěli usadit, vůbec na prvním místě. Začátkem srpna 2015 odhadla rakouská vláda počet žádostí podaných do konce roku 2015 na 80 tisíc, ve skutečnosti představoval počet žadatelů o azyl asi 90 tisíc lidí. Země má od roku 2016 stanovenu hranici pro příjem migrantů, pro letošní rok to je 30 tisíc lidí.

Učitelé jsou podle ní opuštěni, nikdo prý nechce o současné situaci nic vědět. Mnoho jejích kolegů se neodvažuje o situaci otevřeně mluvit a kritizovat integraci migrantů. Obávají se, že budou označeni za islamofoby a netolerantní lidi.

Pod tlakem jsou podle ní ale také muslimské děti. „Na jedné straně by chtěly patřit do naší západní společnosti a užívat si svobody a západního stylu života, ale nemohou. Je tam síla, která je drží. Je silnější než cokoliv jiného. Je to jejich víra. Ovládá je a řídí,“ píše Wiesingerová. Z toho potom plyne napětí a agresivita, vysvětluje si situaci.

(novinky.cz, foto: archiv)

 

Komentáře