Zdá se, že prezidenta Erdoğana, který reagoval na uzavření sedmi mešit rakouskou vládou řečmi o “válce mezi křížem a půlměsícem”žádný z těchto viditelných, zdokumentovaných případů náboženské diskriminace nemuslimů a menšinových islámských sekt nevzrušuje.
Muslimští vůdci si stěžují na zákazy cestování pro některé muslimské národy, přitom také mnoho islámských zemí zakazuje cestování jiným muslimům, a navíc také Izraelcům.
Když nemuslimové odpírají muslimským menšinám práva, tak turečtí extremističtí muslimové mají ve zvyku vyhrožovat nemuslimským zemím svatou válkou. V muslimských zemích přitom muslimové dělají nemuslimským menšinám totéž.

“V Evropě brzy vypuknou náboženské války. Vedete Evropu rovnou do propasti. Takhle to je.” předpověděl v roce 2017 Mevlüt Çavuşoğlu, ministr zahraničí ve vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Ministr byl rozzlobený na evropské státy, které tureckým islamistům zakázaly na svém území jejich politická shromáždění.

10. června 2018 Erdoğan řekl: “Obávám se, že opatření přijatá rakouským premiérem vedou svět k válce mezi křížem a půlměsícem.”

A tak znovu slyšíme sliby o svaté válce a rozhněvaný islamista vyhrožuje křesťanskému státu svatou válkou, protože křesťanský stát se rozhodl v rámci tvrdého zákroku proti extremistickému islámu uzavřít sedm mešit a vyhostit přibližně 60 imámů placených Tureckem.

Rakouské úřady začaly situaci zkoumat poté, co se v dubnu objevily snímky ukazující, že v mešitě financované Tureckem si děti hrají na bitvu první světové války v Gallipoli a předstírají svoji smrt. Týdeník Falter zveřejnil fotografie dětí v maskáčových uniformách, jak pochodují, zdraví, mávají tureckými vlajkami a poté předstírají svoji smrt v boji. Jejich “mrtvoly” pak byly srovnány do řady a přikryty vlajkami.

Chápání náboženské svobody tureckými islamisty se omezuje pouze na hájení svobody muslimů, například zde, zde, zde a zde. Jejich chápání náboženského pluralismu je zaměřeno pouze na ochranu pluralismu v zemích s muslimskou menšinou – a odmítání jakéhokoliv náboženského pluralismu v zemích s muslimskou většinou, opět například zde, zde, zde a zde.

  Evropská unie v minulém roce porušovala vlastní zákony

Muslimští vůdci si stěžují na zákaz cestování pro některé muslimské národy, přitom také mnoho islámských zemí zakazuje cestování jiným muslimům, a navíc také Izraelcům.

Turecká asociace protestantských církví ve zprávě z roku 2017 konstatovala, že se v tradičních médiích a na sociálních sítích v Turecku zvýšily projevy nenávisti proti křesťanům. Ve zprávě se uvádí, že projevy nenávisti proti protestantům přetrvávaly v průběhu roku 2016, stejně tak jako fyzické útoky na protestantské věřící a jejich kostely.

Americký pastor Andrew Brunson je v tureckém vězení již více než jeden a půl roku v důsledku falešného obvinění z terorismu a špionáže.

Minimálním trestem pro nemuslimy, kteří by se pokusili vstoupit do svatých měst Mekky a Mediny v Saudské Arábii je deportace a celoživotní zákaz vstupu do země. V roce 2013 saúdský ministr spravedlnosti Mohamed el-Eissi trval na tom, že “kolébka muslimských svatých míst nedovolí zakládání dalších modliteben pro nemuslimy”.

Saúdové ​​zakazují jakékoli nemuslimské náboženské modlitebny. Tento zákaz pochází ze salafistické tradice, která na Arabském poloostrově zakazuje existenci dvou náboženství. Podle saúdského práva musí být všichni občané muslimové. Nejenže svoboda náboženského vyznání zde nemá žádnou právní ochranu, ale veřejné praktikování nemuslimského náboženství je dokonce zakázáno.

V Íránu, kde dokonce nemuslimské návštěvnice musí nosit na hlavě islámský šátek, vláda nadále vězní, šikanuje, zastrašuje a diskriminuje lidi na základě jejich náboženského přesvědčení. Výroční zpráva Ministerstva zahraničí USA z roku 2014 poznamenala, že nemuslimové čelí “s podporou úřadů zásadní společenské diskriminaci”.

Írán také neuznává manželství mezi muslimskými ženami a nemuslimskými muži. Vláda negarantuje právo občanů změnit nebo se vzdát své náboženské víry. Navíc trestem za odpadlictví, konkrétně za konverzi od islámu, může být smrt. V roce 2013 bylo odsouzeno 79 osob z náboženských menšin k celkovému trestu 3 620 měsíců ve vězení, 200 měsíců probace, 75 ran bičem a 41 miliard íránských riálů na pokutách [přibližně 1,3 milionu amerických dolarů].

  Studená válka začala! Varuje ruský premiér

Vraťme se zpět do Erdoğanova Turecka. Zpráva Ministerstva zahraničí USA z roku 2017 o náboženské svobodě byla zveřejněna v letošním roce a zjistila, že:

Direktoriát [turecké vlády] pro náboženské záležitosti (Diyanet) řídí a koordinuje náboženské záležitosti související s islámem. Jeho mandátem je podporovat a umožňovat praktikování sunnitského islámu.
Vláda pokračovala v trestním stíhání jednotlivců za “otevřené nerespektování náboženské víry skupiny lidí” a nadále omezovala práva nemuslimských menšin, zejména těch, které nebyly uznány Lausannskou smlouvou z roku 1923.
Vláda nadále zachází s alevity jako jinověrnou muslimskou “sektou” a nadále neuznává alevitské modlitebny.
Vláda uzavřela dvě televizní stanice Shia Jaferi na základě obvinění z šíření “teroristické propagandy”.
Náboženské menšiny uvedly, že i nadále mají potíže s osvobozováním od povinných hodin náboženství ve veřejných školách, potíže s provozováním či otevřením modliteben a při řešení sporů o pozemky a majetek.
Vláda omezila snahu menšinových náboženských skupin o výchovu svého duchovenstva.
Pokračují právní problémy pěti kostelů, jejichž pozemky vyvlastnila vláda v roce 2016. Členové církví potvrdili, že do kostelů stále nemají přístup.
Vláda nepovolila právo na odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí.
Alevité se i nadále potýkali s anonymními hrozbami násilím. Pokračovaly také hrozby násilím ze strany ISIS a dalších aktérů vůči židům, protestantům a sunnitským muslimům.
Pokračoval antisemitský diskurs, neboť někteří provládní novináři pokračovali v publikování článků, které se snažily spojit vojenský převrat v roce 2016 se židovskou komunitou.
Tito komentátoři se s pokusem o převrat snažili spojit také pravoslavného ekumenického patriarchu.
Neidentifikovaní útočníci poškodili některé protestantské, pravoslavné, katolické a alevitské modlitebny, například namalováním červeného písmena “X” na dveřích 13 alevitských domů a napadením protestantského kostela ve městě Malatya.
Zdá se, že prezidenta Erdoğana, který reagoval na uzavření sedmi mešit rakouskou vládou řečmi o “válce mezi křížem a půlměsícem” žádný z těchto viditelných, zdokumentovaných případů náboženské diskriminace nemuslimů a menšinových islámských sekt nevzrušuje.

  "Příznivci chalífátu v Brazílii" vyzvali k útokům během her v Riu

Toto je typický Erdoğan: Evropa musí zacházet s muslimskými menšinami dobře a s respektem, nebo vypukne svatá válka. Nemuslimské menšiny v muslimských zemích však mají jen dvě možnosti: konvertovat k islámu nebo trpět pronásledováním.

(euportal.cz, foto: Pixabay)

Komentáře

Sdílejte