Radiace v této oblasti je natolik intenzivní, že je zde stále nebezpečné být. Těžká vrstva radioaktivního popela v Rajsthan (Indie) pokrývá oblast 7,8 km2 ve vzdálenosti 16 km od Jodhpur. Vědci danou oblast dlouhodobě zkoumají.

Radioaktivní oblast
V dané oblasti se ještě do nedávna rodily děti s vážnými anatomickými anomáliemi a zdravotními obtížemi. Velké množství lidí trpělo různými formami rakoviny. Naměřená úroveň radiace byla natolik vysoká, že Indická vláda vykázala lidi z dané oblasti a zamezila do ní přístup.

Vědci došli k závěru, že prastaré město bylo v dávné minulosti vystaveno jadernému útoku. Uvádějí, že k tomu došlo někdy v době před 8000 až 12000 lety. Během výbuchu byla zničena většina budov a nejspíše zemřelo najednou více jak půl milionu lidí. Jeden z vědců konstatoval, že použitá jaderná bomba byla srovnatelně velká s tou, která byla v roce 1945 použita na Japonsko.

Jediný projektil naplněný silou Universa… Žhavý sloup kouře a ohnivé záře jasné jako 10000 sluncí se objevily v celé své (smrtící) kráse… Byla to neznámá zbraň, železný hrom, gigantický posel smrti, který pokryl celou oblast. Mrtvá těla lidí byla spálena k nepoznání. Všem vypadaly vlasy a nehty. Keramika se rozpadla na prach bez zjevné příčiny. Ptáci umírali. Po několika hodinách byly veškeré potraviny otrávené. Vojáci snažící se utéci z toho pekla, skákali do otrávených řek.“

Posvátné texty
Historik K. Ganguli říká, že Indické posvátné texty jsou plné podobných popisů, které připomínají jaderný útok, který jsme zažili v Nagasaki a Hirošima. V textech se opakuje příběh bojujících vozech v oblacích, které používají zbraně hromadného (konečného) ničení. Starověká bitva je popsána v Drona Parva, část Mahabharaty.

Zmíněná pasáž vypráví o boji, při kterém byly použity zbraně hromadného konečného ničení, které decimovaly celé armády. Zástupy bojovníků, jízdy, bojoví sloni a různé zbraně – jako kdyby byly suché listí stromů. Na místo nám známým atomovým hřibům, popisuje autor kolmou explozi s hořícím kouřovým mrakem, který se šíří jako obrovský rozevřený deštník. Máme tu zmínky též kontaminaci vody a potravin. Zmiňuje se o vypadávaní vlasů a nehtů.

Civilizace před námi nejspíše měla jaderné zbraně

Archeolog Francis Taylor říká, že nápisy v okolí chrámů se mu podařilo přeložit tak, že se modlili, aby byli spaseni před velkým světlem, které přicházelo vyhladit celé město.

Je to naprosto šokující představa, že nějaká civilizace měla jaderné zbraně před námi. Radioaktivní popel dodává kredibilitu prastarým indickým textům, které popisují atomovou válku.

Existují důkazy o tom, že Ramova říše (současná Indie) byla zpustošena jadernou válkou. Údolí Indus je dnes pouští Thar, na které se nachází radioaktivní popel západně od Jodhpur.

Přečtěme si verše z Mahabharaty (překlad z EN):
…jediný projektil.
Nabitý silou celého Universa.
Obrovský sloup dýmu a ohně
Jasný jako tisíce sluncí
Vzrostly v celé své kráse…
kolmá exploze
s vlajícími mraky kouře.
…mraky kouře
se vyvalily po první explozi,
které se zformovaly do rozpínajících se kruhů
připomínající se rozevírající obrovské deštníky…
…byla to neznámá zbraň.
železný blesk,
gigantický posel smrti,
který rozprášil na popel
celou rasu Vrishni a Andhaka.
Mrtvá těla byla spálená
k nepoznání.
Nehty a vlasy vypadávaly;
Keramika se rozpadla bez zjevného důvodu,
a ptáci zbělali (umírali?)
Po pár hodinách
všechno jídlo bylo zkažené
… aby unikli ohni
skákali vojáci do potoků (kontaminované) vody
aby omyli sebe a své vybavení

Co popisují indické texty?
Do té doby, než byly svrženy atomové bomby na Nagasaki a Hirošimu v Japonsku, si moderní člověk nedokázal představit tak hrozivou a devastující zbraň, jakou popisují pradávné indické texty. Nyní můžeme s jistotou říci, že texty naprosto přesně popisují účinky jaderné exploze. Radioaktivní spad způsobuje vypadávání vlasů a nehtů. Ponoření se do vody přináší sice určitou úlevu, ale není to lékem na radiaci.

Když vykopávky v Harrapě a Mohendžodaru dosáhly úrovně ulic, objevily se kosterní pozůstatky, které byly roztroušeny po celém městě. Mnozí se držely za ruce, nebo se choulili k sobě, jako kdyby v jeden okamžik je zastihl strašlivý osud.

Lidé prostě leželi na zemi ve městě uprostřed ulic, nepohřbení. Tyto kostry jsou i podle tradičního (západního) chápání historie tisíce let staré. Co mohlo být příčinou takové události? Proč zbytky těl nesežrala divoká zvěř? Kromě toho na tělech nejsou žádné jiné náznaky fyzického násilného ublížení.

Kosterní pozůstatky
Nalezené kostry jsou nejvíce radioaktivními, které byly kdy nalezeny, ve srovnání s těmi, které byly z Nagasaki a Hirošima. Na jednom místě našli sovětští vědci kostru, která měla 50x vyšší úroveň radiace oproti běžnému pozadí. Ostatní města, která byla objevena v oblasti severní Indie, nesou též známky po velkém výbuchu.

Jedním takovým je město, které se nacházelo mezi (řekou?) Ganga a pohořím Rajmahal. Toto město bylo vystaveno velmi vysokému tepelnému žáru. Obrovské masy stěn a základů starého města byly zničeny a spečeny glazované sklo. A protože zde nejsou žádné důkazy o sopečné erupci v oblasti Mohendžodaro a nebo na jiných místech, intenzivní teplo nutné k roztavení hliněných nádob lze vysvětlit jedině tím, že muselo být místo vystaveno jadernému výbuchu anebo jiné neméně ničivé zbrani. Zbrani, která smetla celá města.

Možný atomový výbuch?
I když radiokarbonová metoda určila stáří koster 2500 BCE, musíme mít napěti, že radiokarbonová metoda je založena měření úbytku úrovně radiace v organických materiálech. Pokud je nějaký předmět vystaven radiaci z atomové exploze, bude se jevit při datování mladší než-li ve skutečnosti je.

Je zajímavé, že vedoucí projektu Manhattan, Dr. J. Robert Oppenheimer byl důvěrně obeznámen s prastarými sanskrtskými texty. Po té, co viděl na vlastní oči první testovací jaderný výbuch, citoval z Bhagavad Gity: Nyní jsem se stal Smrtí, Ničitelem Světů. Myslím, že jsme se tak cítili také.

Když byl dotazován na Rochesterské universitě o sedm let později po jaderném testu v Alamogordo, zda tento test byl opravdu jadernou bombou, kterou jsme odpálili, jeho odpověď byla: Starobylá města, jejichž cihly a kamenné zdi byly zesklovatěny – spekly se do sebe, se nacházejí v Indii, Irsku, Skotsku, Francii, Turecku a jiných místech. Neexistuje jiné logické vysvětlí pro vitrifikaci (zesklovatění) celých kamenných pevností nebo měst. Jediné co dává smysl, je atomový výbuch.

Obrovský kráter
Dalším kuriózním důkazem pradávné jaderné války v Indii je obrovský kráter, který se nachází nedaleko Bombaje. Přibližně 2154 metrů v průměru má kráter Lonar nacházející se 400 km severovýchodně od Bombaje a jeho staří odhadované na 50000 let lze přisoudit též k jaderné válce starověku.

Není zde totiž žádný důkaz o meteorickém materiálu anebo impaktu. Nic takového nebylo na místě nebo jeho blízkém okolí nalezeno. Je to jediný kráter svého druhu na Zemi v čedičovém podkladu. Jsou zde rozpoznány příznaky obrovského tlakového šoku přesahujícího 60 GPa doprovázeného nárazovou teplotou. Můžeme zde nalézt čedičové kuličky. David H. Childress v časopise Nexus Magazine uvádí:

Kráter je tvořen z bazaltu o tloušťce 600 až 700 metrů. Skála je tvořena vrstvami, které se zformovaly v dávné minulosti během vulkanické činnosti. Pět z těchto vrstev je viditelných na okraji kráteru. Tloušťka každé vrstvy je od 5 do 30 metrů.

Kráter je přibližně 150 metrů hluboký a má přibližný průměr 1830 metrů. Zvýšený okraj obsahuje 25 metrů podloží a 5 metrů vytlačené hmoty. Tato vytlačená hmota se rozkládá na ploše 1350 m v průměru směrem od kráteru a klesá pod úhlem 2° až 6°. Nejvýše položená místa obsahují usazeniny, které se roztavily během dopadu.

Čedičové podloží Lonar kráteru
Čedičové podloží Lonar kráteru způsobuje, že je relativně neporušený vlivem erozí, které způsobují přírodní vlivy (voda, vítr, déšť nebo vegetace). Je to tedy ideální místo pro studium. Je zde ale několik záhad a nejasností:

Současné jezero uvnitř kráteru má dvě zóny, které se nikdy nepromíchají. Vnější s neutrálním pH 7 a vnitřní s alkalickým pH 11. V každé z těchto zón existuje vlastní flóra a fauna. Můžete si to sami na místě ověřit pomocí lakmusového papírku.
Je tu neznámý zdroj vody, která odkudsi neustále pramení. Je to velkou záhadou i proto, že oblast Buldhana je velmi suchá. I v nejsušších měsících od května do června, je přítok vody stále stabilní.
Co vytvořilo kráter, když ne impakt meteoritu.
Kráter Lonar přináší mnoho otázek. Možné odpovědi nám nabízí starodávné Indické texty…

(suenee.cz, foto: Youtube, video: Youtube)

Komentáře