Katar je podle článku objektem mnoha spekulací, že podporuje fundamentalistický výklad islámu a zakázané či kontroverzní organizace jako Muslimské bratrstvo, ISIS, části al-Káidy, Hamás, Tálibán či jiné organizace podobného střihu. O tom může svědčit i to, že právě zde se měli setkat vyjednavači USA a Tálibánu, když jednali o budoucnosti Afghánistánu. Proto zřejmě na Katar ostatní státy v Perském zálivu uvalily nedávno sankce.

Emír Kataru Tamím ibn Hamad Al Sání nedávno ukázal, že Francie je zemí, kde má své zájmy. Jeho červencové setkání s francouzským prezidentem Macronem bylo v krátké době již třetí. Byly uzavřeny smlouvy za 12 miliard eur, což z Kataru dělá třetího největšího francouzského partnera v Zálivu.

Peníze z Kataru také sponzorují „megamešity“. To už nejsou improvizované stavby v garážích nebo kulturních centrech, jde o obrovské stavby s minarety. A jejich umístění je také ironické. Například Velká mešita z Poitiers se nachází co by kamenem dohodil od místa, kde Karel Martel zastavil postupující muslimskou armádu Abdula al-Rahmana v osmém století. Imám této mešity, kde se může najednou modlit až 700 věřících a jejíž minaret měří 22 metrů, uvedl, že její stavbu umožnily finance poskytnuté „Katarskou charitou“. Právě tato organizace poskytla fondy, když se příspěvky věřících v Poitiers ukázaly jako nedostatečné. Podle jeho slov: „Co jsme postavili, je díky Alláhovi a pomocí Katarské charity.“

Podle novin Libération dochází ve Francii k převratu v kontrole islámu. Místo Maroka a Alžírska se ke slovu dostává právě Katar. Zatímco předchozí dvě země prý zůstávají stále významnými donátory, jsou spojeny hlavně s prvogeneračními imigranty a u mladší generace začínají ztrácet. Katar se podle tohoto listu angažuje v Unii islámských organizací Francie. Georges Malbrounot, reportér z listu Le Figaro a autor knihy „Nos très chers émirs“ (Naši drazí emírové), tvrdí, že Katar hodlá skrz tuto organizaci ovládnout islám ve Francii.

  Bývalý prezident Francie Sarkozy přistižen při činu?

Další mešita financovaná údajně z katarských peněz se nachází v Nantes. Její minaret měří 17 metrů a má kopuli zvící 14 metrů spolu s nočním osvětlením. Dříve se muslimové modlili v mešitách Arrahma a El Forqane, z nichž jedna bývala kaplí svatého Kryštofa, ale podle islámských předáků nebyly pro potřeby komunity dostatečně velké.

Dále katarské finance plynou do Mulhouse, města v Alsasku, kde již zmíněná Katarská charita pomohla se stavbou centra An Nour, jehož součástí je i prostorná mešita, podle jistých zdrojů „jedna z nejpůsobivějších v Evropě“. Katarská média pak popsala projekt takto: „Centrum je strategicky umístěné na hranicích Švýcarska, Francie a Německa, v městě, kde muslimové tvoří více než 20 % z 256 000 obyvatel. Projekt prospěje více než 150 tisícům lidí z okolních zemí.“

V Marseille, kde už se nachází 70 mešit a modliteben, se za katarské peníze chystá Velká mešita Marseille, která má sloužit deseti tisícům až čtrnácti tisícům věřících prorokova náboženství, alespoň to podle Gatestone institutu hlásá Regionální rada muslimské víry. A Katar prý dotuje miliony eur i Velkou mešitu v Paříži. Další „velká mešita“ má vzniknout v St. Denis, předměstí Paříže, kde také žije mnoho vyznavačů této víry. Ahmed Jamaleddine, pokladník organizace zodpovědné za stavbu, uvádí: „Máme finance z ciziny. Všechno je transparentní, pocházejí od věřících ze Saúdské Arábie a Kataru.“ V St. Denis se také nachází bazilika tohoto světce. V ní jsou ostatky několika francouzských králů včetně již zmíněného Karla Martela, který v osmém století odrazil muslimskou armádu.

Jako další jsou zde islámské školy. Katar údajně přispěl na kampus svatého Denise na European Institute of Human Sciences (Evropský institut humanitních věd). Tato soukromá „muslimská univerzita“ nabízí kurzy arabštiny a teologie pro postgraduální studenty. Za patnáct let se počet přihlášek zvedl ze 180 na 1 500. A tato země stojí i za první státem financovanou muslimskou školou, Lycée-Collège Averroès. Gatestone uvádí, že před několika roky zde rezignoval učitel a ve své rezignaci uvedl, že škola byla líheň antisemitismu a žáky učili islamismus. Jak bylo zmíněno, školu financuje stát, ale když bylo nutné koupit a opravit novou budovu za dva a půl milionu eur, saúdskoarabská banka poskytla 250 tisíc a Katarská charita 800 tisíc. Gatestone se zde opět odvolává na deník Libération.

  Dárky pro „umírněné": IS bojuje se zbraněmi, které dodal Západ!

Autor článku na závěr píše: „Emír Kataru má zřejmě mnohem větší ponětí o francouzské historii než mnoho Francouzů. Katar je země, které by se demokracie měly právem obávat.“

(parlamentnislity.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře

Sdílejte