Před volbami do Evropského parlamentu je stále méně než jeden rok, a nyní, jak uvedl komentátor Ouest-France Bernard Bono, je na čase položit otázky, na které by se měly soustředit na nadcházející diskuse: „Co je identita Evropy? Jaké jsou její hranice?”

„Evropa zažívá jednu z nejvážnějších krizí své krátké historii. Možnost vystoupení Velké Británie z Evropské unie nás nutí přemýšlet o tom, čím lze obnovit dynamiku evropské integrace – jediný projekt do budoucna v podmínkách zrychlené globalizace,“napsal Bernard Bono, komentátor Ouest-France.

Na pozadí Donalda Trumpa a jeho sloganu „America First“, Vladimir Putin vracejícího velikost Ruska a Číny, která „tiše obsazuje“ světovou ekonomiku, se Evropa „zdá být jako nikdy předtím rozpolcená“.

Dnes Evropané zpochybňují tento projekt budoucnosti pod záminkou, že podkopává národní svrchovanost. Odpovědnost za nevyřešenou situaci v Evropě spočívá na vůdcích evropských zemí a předsedů vlád, kteří přijímají důlažitá rozhodnutí v Evropské radě.

Před volbami zůstává Evropský parlament ještě více než rok a nyní, jak poznamenal francouzský pozorovatel, je čas položit otázky, které by měly být v centru nadcházející debaty: „Co je identita Evropy? Jaké jsou její hranice? ”

Podle Bonoa má Evropa společné hodnoty, „které jsou zakořeněny v dějinách a určují její ideu”.

Z velké části je identita Evropy založena na řecko-římském dědictví, které dalo Evropě základ pro myšlení, politický řád a právo. Evropa také zdědila od křesťanství takové hodnoty jako respektování důstojnosti jednotlivce a lidských práv.

Tato identita nenahrazuje národní identitu, naopak ji doplňuje a obohacuje. „Jednota v rozmanitosti” je to, co odlišuje evropský model, tvrdí Bernard Bono.

Evropa nemá žádné vnější přírodní hranice, je to jen západní část Eurasie. „Každý evropský stát, který respektuje hodnoty uvedené v článku 2 a zavazuje se je prosadit, se může ji využít s cílem stát se členem Unie”, uvádí smlouva o Evropské unii. Problémem je pouze to, že smlouva neupřesňuje, co se má chápat jako „evropský stát”.

  Britské noviny musely stáhnout článek o no-go zóně v Paříži. Stěžoval si aktivista Marwan Muhammad, novinář pak dostal pořádně naloženo

V dnešním světě je „šance na přežití” jen taková Evropa, která „dokáže potvrdit svou identitu, stanovit své hranice a ochránit své hranice”, dodal redaktor Ouest-France Bernard Bono.

Autor správně klade základní dvě otázky. Nicméně by je měl doplnit dalšími: Má určit identitu Evropy (resp. EU) jen tandem Francie-Německo? Má být definice hranic Evropy a jejich ochrana v rukou těch zemí, které zcela bezohledně na druhé (a nakonec i vlastní občany) otevřely své země nezvladatelnému tsunami migrantů? Proč se cítí mnohé země navzdory „jednoty v rozmanitosti“ jako poddaní evropské byrokracie a jejich občané jako druhořadí lidé? Jsou snad vyhrůžky silných slabým součástí sdílených „hodnot“, které mají všechny „povinně“ sjednotit v jásavé budoucnosti s mávátky?

Až budou tyto otázky zodpovězeny a zejména vyřešeny, bude možné hovořit o projektu do budoucnosti. Do té doby budou Evropu trhat vnitřní spory, drcenou navíc mlýnskými kameny USA, Číny a Ruska.

(prnizpravy.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře

Sdílejte