Téma národní svrchovanosti se stalo klíčovým tématem během diskuse na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Francouzský prezident Emmanuel Macron tak vytrvale všechny přesvědčoval, že jeho země má skutečnou suverenitu, že se Vladimír Putin neudržel a udělal Evropě mimořádně velkorysou nabídku.

Účast světových vůdců na zasedáních Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra se už dávno stala tradicí, ale tentokrát se na pódiu spolu s Putinem objevilo několik ikonických osob. A pokud byl příchod Emmanuela Macrona a japonského předsedy vlády Šinzó Abe znám už dlouho před zahájením fóra, účast viceprezidenta Číny Wang Čhi-šana byla oznámena teprve před týdnem.

Mocenský čtyřlístek
Zdá se, že sám Si Ťin-pching vyslal svou „pravou ruku“ z důvodu další demonstrace významu, jaký přikládá „privilegovanému strategickému partnerství“ obou zemí. Je to stejné jako na začátku minulého měsíce, kdy čínský ministr obrany v Moskvě výslovně zdůraznil, že jeho první zahraniční návštěva má Američany upozornit na úzké vazby mezi ozbrojenými silami Číny a Ruska. Wangovo vystoupení před účastníky fóra přidalo symbolický charakter rozložení sil na pódiu – Rusko a Čína, Francie a Japonsko.

A ještě ředitel MMF jako zástupce globálních struktur.

Vladimír Putin zde tedy jednal spolu s představiteli Evropské unie (Francie), klíčové země západního bloku v Asii (Japonska) a ruského strategického partnera – Číny. Vzhledem k tomu, že diskuse mezi zúčastněnými vůdci byla tradičně moderována americkým novinářem, byli jsme svědky svérázného zasedání klubu „velkých mocností“. Navíc minulý týden navštívili Rusko také předsedové vlád Indie a Německa, takže seznam je téměř úplný.

Čtěte ZDE: Írán: První klín mezi Evropu a Spojené státy? Kontinent v rozkladu hledá ztracenou nezávislost. Bude slábnoucí hegemon kopat kolem? Evropa nemá morálku ani vůdce. Bez Ruska to stejně nakonec nepůjde

Anglosaské státy v izolaci?
Chyběli pouze anglosasové. Konflikt s Británií v souvislosti s případem „Skripalových“ dospěl do fáze otevřeného nepřátelství a prezident Trump je prakticky zbaven svobody jednání, co se týká ruské otázky. Nicméně jeho činnost v jiných otázkách zahraniční politiky byla v posledních dnech více než diskutabilní.

  A bude mela: Senát USA zakázal prodej F-35 Turecku kvůli nákup S-400!

Odstoupení od dohody s Íránem, přemístění velvyslanectví USA do Jeruzaléma a odmítnutí summitu s vůdcem KLDR (ač poté znovu rozjednaného). Za pouhý měsíc a půl Trump rozdupal téměř celý seznam nejcitlivějších otázek mezinárodního života. Washington hraje na zostření situace bezmála na celém geopolitickém poli a zvyšuje sázky v naději, že si vynutí ústupky a zlepší svoji pozici. Pochopitelně, hegemon skutečně potřebuje pro sebe vydobýt příznivější podmínky světového obchodu. V tom nelze hledat žádný paradox. USA zůstávají velmocí ve vojenském a finančnickém smyslu, ale o samotném americkém státu už z toho moc nevyplývá. Navíc v posledních desetiletích dochází k deindustrializaci Ameriky a k rozpadu její infrastruktury. Tudíž pro zlepšení zahraniční obchodní bilance a návrat výroby do USA je Trump připraven udělat cokoli. Čili využije americké vojensko-finanční a geopolitické výsady pro zhoršení mezinárodní situace, z níž hodlá vytěžit obchodní ústupky u všech klíčových partnerů a protivníků.

Hra je to nebezpečná, ale americký patriot Trump chce „zase udělat Ameriku velikou“. Navíc, pokud by se nic nedělo, vyhlídky USA nebudou o nic růžovější: dosavadní model bytí USA jako globálního hegemona se vyčerpal a jeho kolaps se již odehrává před našima očima.

Varovná Putinova slova
V této situaci nezní vůbec nadsazeně Putinovo varování na fóru:

„Odstoupení jedné ze smluvních stran od právních podmínek a porušení dohod vždy znamená významné riziko a ztráty. To je axiom podnikatelské praxe… V celosvětovém měřítku je takové počínání států – zejména mocenských center – plné velmi negativních, ne-li destruktivních, důsledků. Nedodržování stávajících norem a ztráta vzájemné důvěry mohou přerůst do nepředvídatelných, turbulentních a kolosálních přeměn. Taková souhra faktorů může vést k systémové krizi, s jakou se svět ještě nesetkal.“

Putin ví, o čem mluví. V odpovědi na otázku sankcí, jimiž USA děsí účastníky íránské dohody, prezident citoval sám sebe:

  Hollande chce z EU vyloučit „pravicové“ země

„Vždy jsem o tom mluvil, vždy jsem si myslel, že je to kontraproduktivní a škodlivé. U nás si odborníci pamatují a na Západě si také pamatují můj projev v Mnichově roku 2007, kdy jsem hovořil o nepřípustnosti přikládat právní normám jednoho státu extrateritoriální charakter, v tomto případě Spojených států. Tehdy se na mě mnozí lidé zlobili, a to jak ve Státech, tak v Evropě. Ale kolikrát jsem právě na to upozorňoval, a nyní, prosím, všechno to uzrává. Nechte si chutnat, prosím, jídlo je na stole!“

Putin necítí žádnou radost z naplněných proroctví. Jednoduše už dlouho se angažuje ve velké hře, a proto může nahlížet procesy v jejich dynamice:

„Vždyť to narušuje stávající světový pořádek. Musíme se i s našimi americkými partnery domluvit na nějakých jednotných pravidlech chování. To je nesmírně důležité, protože to je právě to, co leží v jádru naší dnešní diskuse – důvěra. Buď je, nebo není, a pokud není, potom nelze čekat nic dobrého.“

Čtěte ZDE: Žhavé body po světě: Který z nich vybuchne? Evropa je varný kotel. Z čeho mají USA panický strach? Na šachovnici brzy začně pohyb. Osmané přicházejí. Jak dlouho ještě bude koncert? Nastane chaos a konec?

Macronova vzletná frazeologie
Putinovi v zásadě odpověděl Emmanuel Macron – jeho slova zněla hlasitě a pateticky, avšak lehkověrně. Politická filozofie nového francouzského prezidenta stojí na chatrných základech. Atlantista, který si chce hrát na nového De Gaullea, aniž by pro to měl vlastnosti generála a oné Francie, která se alespoň částečně dokázala za sebe postavit. Nejčastějším slovem v Macronově řeči bylo slovo „suverenita“, přičemž bylo jasné, že se tak snaží přesvědčit Putina, Francouze a celý svět, že Francie vskutku suverénní je, a on, Macron, ji ještě posílí:

„Chci zbudovat suverénní fundament. Chci, aby se mohla splnit všechna nová pravidla světa, proto je zapotřebí silná suverenita… Nemůžete sdílet důvěru s druhými, pokud nevěříte sami sobě a vzájemně se nerespektujete. Pokud si nevážíte sama sebe, nikdo si nebude vážit vás. Za uchování suverenity je třeba bojovat. Chci, abychom se vzájemně respektovali, aby už nebylo žádné vměšování do věcí druhých.“

  Putin se stal prvním prezidentem, který dává zdarma půdu všem občanům

Evropa pod Ruskou ochranou?
Putin pozorně naslouchal Macronovým rozkladům o suverenitě a nepřípustnosti amerických sankcí, ale občas se neudržel. Připomněl například pokuty, které francouzské banky dříve musely zaplatit na základě rozhodnutí amerických soudů. A pak vyřkl hlavní větu dne:

„Emmanuel uvedl, že mezi Evropou a USA jsou vzájemné závazky: Evropa závisí na Spojených státech ve sféře bezpečnosti. Ale v této věci se nemusíte obávat – my pomůžeme. Poskytneme vám bezpečnost. A v každém případě vše, co s tím souvisí, uděláme tak, aby nevznikly nové hrozby.“

Francouzský prezident tato slova nepropustil. Začal ujišťovat, že se ničeho nebojí, „protože Francie má armádu, která sama může zemi ubránit“:

„Mám však jisté závazky ohledně dalších evropských spojenců a myslím si, že taková architektura evropské bezpečnosti je naší odpovědností.“

Tento rozhovor probíhal nikoliv v různých jazycích, ale v různých úrovních myšlení. Vždyť Putin fakticky nabídl Evropě osvobození od Ameriky, pokud by skutečně chtěla získat zpět reálnou svrchovanost. Nikoliv pochybnou „suverenitu“, o níž tolik mluvil Macron ve svém projevu. Samozřejmě, před Putinem neseděl Charles de Gaulle, ani Marine Le Penová, ale přesto Putin řekl to, co řekl, a vůbec ne proto, že by chtěl popíchnout pařížského hosta.

Nepochybně bude mít ještě důvod připomenout aktuálnímu prezidentovi Francie svoji současnou nabídku.

(euportal.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře

Sdílejte