Od počátku bylo zjevné, že minské dohody nejsou po chuti pomajdanovské vlády.Signatáři minské dohody z 2. února 2015 jsou Ukrajina, Francie, Německo a Rusko. Moskva mnohokrát upozorňovala, že právě Kyjev neplní, ani nehodlá uzavřené dohohy plnit, což Paříž a Berlín ignorovaly. To povzbudilo Ukrajinu k dalším krokům, které dohody napadají. Nyní ukrajinský ministr vnitra přichází s očividně salámovou metodu násilné likvidace opolčenců.

Ministr tvrdí, že minské dohody jsou mimo ukrajinský právní rámec, takže Nejvyšší rada je nemůže ratifikovat. Podle něj ministerstvo vnitra již vytvořilo „strategii deokupace a opětovného začlenění okupovaných území Donbasu na základě mechanismu malých kroků”.

Avakov navrhuje zejména přijmout dva zákony – o amnestii a „kolaborantech”. Strategie konstatuje, že na nekontrolovaných území Kyjevem je třeba zvolit místo, odkud budou vyvedeny nepřátelské síly, a tak bude vytvořena bezpečná zóna (co to znamená – “budou vyvedeny”? pozn. red.).

Podle plánu Avakova se navrhuje postupné zavádění mírových jednotek OSN v Donbasu – podle jeho názoru začít by se mělo jednotlivým městem nebo okresem. Poté je nutné vyčistit území a začít řešit environmentální problémy (co to znamená “budou vyčistěny”? . pozn. red.). V takovém případě by volby na „deokupovaných” územích neměly být uskutečněny dříve než tři roky po příměří.

Už dříve Avakov opakovaně vyhlašoval, že Minsk-2 „vyčerpal svůj potenciál” a už je mrtev.
V Rusku opakovaně poukazují na potřebu plného dodržování minských dohod. Vladimir Putin je nazval „nesporným základem pro řešení krize”. Dosud se za minské dohody rovněž stavěli i další členové tzv. normandské čtyřky, jako jediné alternativy, která umožní dospět k vyřešení občanské války na východě Ukrajiny, který už stál přes deset tisíc životů.

(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře