Velvyslanec Grenell se věnoval nedostatkům hostitelského Německa. Jedním z problémů velkého evropského spojence USA je nedostatečné spolufinancování v rámci NATO. Veškeré členské státy by měly na společnou obranu přispívat 2 % HDP. V současné době ale této hodnoty kromě USA (3,58 %) dosahují už jen Británie, Rumunsko, Polsko, Řecko a Estonsko. Ostatní státy, Německo nevyjímaje, jsou daleko za těmito požadavky. Jen pro informaci, náš západní soused je na 1,22 % HDP, Česká republika pak jen na 1,07 %.

„Výdaje na obranu v NATO jsou jednou z priorit, které chce prezident Trump mým prostřednictvím vyřešit. Je to velmi ošemetný problém, a proto přemýšlím nad kreativními cestami, jak to uděláme,“ řekl Richard Grenell a dodal, že jeho předchůdci v této otázce neuspěli. „Je to hrozné, Německo je největší ekonomikou Evropy. V rámci NATO má jisté závazky a měli by se jim věnovat se vší vážností. Je to multilaterální organizace, která svým členům zajišťuje svobodu. Očekáváme, že se Německo za svůj závazek postaví. Ještě jsme neviděli žádný seriózní návrh, který by popisoval, jak se chtějí na ta dvě procenta HDP dostat. Dvě procenta jsou navíc pouze základním číslem – země jako Německo by měla být schopna zajistit svou bojovou připravenost pro všechny případy. Musím říct se vší vážností, že pokud chcete být v diplomacií úspěšní, musíte mít možnost skutečné vojenské hrozby,“ řekl Grenell a dodal, že to je právě jedna věc, která současné německé diplomacii chybí – použití vojenské síly jako zastrašovacího prostředku.

Všichni členové NATO, včetně Německa, se v roce 2014 opětovně zavázali plnit své závazky plynoucí z členství v alianci. Tím nejdůležitějším je právě snaha navýšit výdaje na obranu alespoň na základní hodnotu 2 % HDP. Jenže sliby jsou jedna věc a realita je věc druhá. Americký ambasador sice přímo nezmínil jméno německé kancléřky Angely Merkelové, ale zcela evidentně hovořil právě k ní. Vždyť posledních 13 let je režisérem politického děni v Německu právě ona. Grenell projevil své obavy z toho, že část německé společnosti „nechce vidět“ skutečný stav, v jakém se jejich armáda nachází. Dodal také, že některé politické elementy se naopak usilovně snaží, aby německá armáda oslabila.

„Němečtí vojenští představitelé vědí, že bojeschopnost je závažný problém. Například nyní nemá Německo žádné funkční ponorky. Nemají armádu, která by byla připravená. Jsme připraveni, aby se tato debata přesunula mimo německou politiku, obyčejní Němci si to, myslím, žádají. Vidíme, že k tomu pomalu dochází. Němci se o tyto záležitosti zajímají a mnozí jsou překvapení, když zjistí skutečnosti o tom, jak dalece nepřipravená německá armáda je,“ řekl Grenell.

  Merkelová „povolává“ do Německa další statisíce Syřanů

Rozdíl mezi tím, jak je síla německé armády vnímána a tím, jaký je skutečný stav, může být způsoben právě neochotou vrcholných politiků o problému hovořit, nebo si jej alespoň přiznat. „Nízká připravenost armády a absence plánu jsou věci, které jsem řešil během setkání s německými politiky. Je to klíčová záležitost a mnozí mi vyjádřili podporu. Ale je rozdíl mezi vyjádřením podpory v soukromí a skutečnými, konkrétními kroky, které povedou ke změně,“ prohlásil Grenell.

Velvyslanec Grenell naznačil, že jednou z možností, jak přinutit Německo čelit vlastním problémům, je kritika přístupu země ze strany spojenců. Chybou bylo podle něj i to, že Spojené státy na své spojence netlačily. „Udělali jsme chybu, když jsme veřejně nepožádali Německo, aby se zapojilo do vojenských operací v Sýrii,“ domnívá se Grenell a opět připomíná závazky, vyplývající z členství v alianci.

Kritika přichází v době, kdy v německé armádě dochází k personálním změnám. Tou asi největší je ne zcela dobrovolný odchod generálporučíka Karla Müllnera z pozice velitele německé Luftwaffe. Müllner platil za jednoho z nejhlasitějších kritiků úrovně připravenosti německé armády. Ministryně obrany Ursula Von Der Leyen se tak zbavila jednoho z největších problémů ve vlastním úřadu. Na veřejnost prosákly informace o tom, že čtyři stíhačky Eurofighter, které „doprovázely“ generálporučíka z úřadu, byly veškerým plně provozuschopným letectvem, které momentálně Německo vlastní. Ačkoli má země na papíře 128 těchto strojů, jen 10 je letuschopných a pouze 4 mohou být osazeny dostatečným množstvím zbraňových systémů.

Pak se již velvyslanec věnoval politické situaci v Evropě. „Je zde mnoho konzervativců, kteří mě kontaktovali a řekli mi, že cítí nadcházející obrodu. Samozřejmě chci projevit podporu ostatním konzervativcům v Evropě. Myslím si, že jejich pozice posiluje, protože levicová politika v Evropě selhala. Jsou to pro mě vzrušující časy. Dívám se na mapu a vidím, že před sebou máme mnoho práce, ale myslím si, že zvolení Donalda Trumpa mnoha lidem ukázalo, že politická třída si nemůže jen tak před volbami určovat, kdo by měl kandidovat a kdo vyhraje,“ řekl Grenell.

  Putin vyhrožuje Rumunsku v souvislosti s protiraketovým štítem

Richard Grenell se pak začal trefovat do mediálních elit: „Když se dokážete podívat skrze přemýšlení velice úzké skupinky elitářů, jde o velmi silný moment. Oni vám tvrdí, že nemáte šanci vyhrát, smějí se vám.“ To byl případ i německých médií v době americké prezidentské předvolební kampaně. Například magazín Der Spiegel na jedné z obálek zveřejnil karikaturu Donalda Trumpa, která uřezala hlavu soše Svobody.

Podle Grenell spočívá vítězná strategie ve zlepšení kvality života pro obyčejné lidi a tzv. „mlčící většinu“ skrze konzervativní opatření. Grenell se domnívá, že kandidáti, kteří se jasně vysloví pro kontrolu migrace, snížení daní, nebo zmenšení byrokracie, budou slavit úspěch. Naznačil také, že Evropa již takové politiky má. Jedním z nich je mladý rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Podívejte, myslím si, že Sebastian Kurz je rocková hvězda. Velice mu fandím,“ řekl Grenell.

Kurz, který je předsedou rakouské lidové strany (ÖVP), dokázal na začátku letošního roku sestavit koalici s rakouskými Svobodnými (FPÖ). Jednatřicetiletý politik patří v rámci EU k nejsilnějším proponentům posílení hraniční ochrany. V otázce migračních kvót se tvrdě postavil německé kancléřce Angele Merkelové. Byl také tím, kdo v pozici ministra zahraničí v rámci předchozí koaliční vlády pomohl prosadit zákaz úplného zahalování žen na veřejnosti.

Migrace je ostatně podle Grenella velkým problémem i pro Německo. Připomněl, že reunifikace rodin uprchlíků umožňuje těm, kteří získají povolení k pobytu, přivést do země takřka neomezené množství rodinných příslušníků. „Donald Trump mluví o řetězové migraci často. Je to problém, který se týká i Německa. Díky politice kancléřky Merkelové sem bylo vpuštěno mnoho migrantů. Myslím, že ten nedobře implementovaný plán jí uškodil politicky,“ řekl Grenell a dodal, že migrace se stala stěžejním předvolebním tématem. Staronová koalice CDU/CSU a SPD se také otřásala v základech právě kvůli rozdílnému postoji zúčastněných stran v otázce migrace. „Co to znamená? Kdo se sem dostává? Kontrolujeme je? To jsou výzvy pro Německo,“ myslí si Grenell.

  Erdogan si z Balkánu dělá svůj volební okrsek

Experti odhadují, že až 390 000 Syřanů by mohlo do Německa přivést své rodiny. Podle tureckého sociologa Necly Keleka by to mohlo vést k rychlému růstu paralelních společenských řádů v Evropě. „Se sjednocováním rodin dovezeme islámský rodinný systém. To povede ke vzniku paralelních společností a k problémům s integrací,“ domnívá se Kelek.

Rozhovor velvyslance vzbudil poprask v amerických liberálních kruzích. Spisovatelka a novinářka Anne Applebaum napsala, že americký velvyslanec v Německu podle ní projevil svou touhu sesadit současnou německou vládu.

(parlamentnilisty.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře