První zemí, kterou Putin po svém znovuzvolení navštívil, bylo Rakousko. Tato cesta s sebou podle exvelvyslance nesla několik zašifrovaných poselství. „Řekl bych, že je zvolil hned ze tří důvodů: Alpská republika je členskou zemí Evropské unie, ale není členem NATO. Za necelý měsíc přebere od Bulharska předsednictví EU, takže příštího půl roku budou mít rakouská politika a názory jejích představitelů větší publicitu a váhu než obvykle,“ upřesnil Bašta ve svém komentáři pro server První zprávy.cz.

Tím třetím a asi hlavním důvodem je prý fakt, že po volbách ve Slovinsku se Rakousko ocitlo v geografickém středu členských států Evropské unie, které se dostaly do opozice vůči Evropské komisi, Bruselu zejména, kvůli migrační politice. „V Evropě se začíná vytvářet jakási obdoba sanitárního kordonu probíhajícího od jihu na sever rozdělující Unii na země k Bruselu loajální a eurooptimistické a země vzpurné a kritické, v nichž ve volbách začínají mít převahu euroskeptici,“ dodal.

Právě odpor k migrační politice a v některých případech i kritika protiruských sankcí spojuje Itálii, Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko a Polsko. „Není divu, že právě tam ruská zahraniční politika a Vladimir Putin osobně hledá možné spojence,“ zdůraznil Bašta s tím, že je trochu paradoxní, že mu v tom dost výrazně pomáhá prezident USA Donald Trump svou nevypočitatelnou zahraniční politikou, která i dlouholeté spojence redukuje na pouhé vazaly.

Exvelvyslance v Rusku prý zaujaly především dva výroky o zahraniční politice prezidenta Ruské federace, které pronesl na šestnácté celoruské tiskové konferenci poté, co se vrátil ze své cesty do EU. V tom prvním prý odpověděl na otázku sankcí. „Vysvětlil, že Západ považuje Rusko za hrozbu a nebezpečného konkurenta, proto jej obviňuje z nejrůznějších zločinů a následně na něj uvaluje sankce, které mají poškodit ruskou ekonomiku,“ uvedl Bašta.

  Tato žena údajně vyléčila 20 000 lidí z rakoviny. Dnes je její tajemství odhalené

Druhý výrok se pak týkal možnosti, že Ukrajina prý plánuje v době nadcházejícího mistrovství světa v kopané útok na obě separatistické republiky v Donbasu. Na to podle Bašty ze strany Vladimira Putina zazněla ta nejtvrdší výhrůžka, kterou kdy pronesl od začátku konfliktu na východní Ukrajině v roce 2014: „Doufám, že k takovým provokacím nedojde. Pokud se to stane, myslím si, že to bude mít velmi těžké důsledky pro ukrajinskou státnost jako takovou.“

A nezapomněl ani připomenout, že Putin také pozdravil účastníky Česko-ruského diskusního fóra. „Nepřekvapilo mě, že část české politické reprezentace a USTR v osobě svého ředitele se postavily nejen proti dialogu. Prostřednictvím silně kritického projevu pana Hradílka se pokusili hodit vidle i do klíčového momentu celého projektu, tedy otevření utajených ruských archivů,“ kroutil hlavou Bašta a dodal, že mu připadá, že nevůle a obavy ze zveřejnění jsou v tomto případě spíše na české straně.

Potom se ruský prezident vydal na návštěvu do Číny, kde dojednával důležité hospodářské kontrakty. Mezitím bylo kolem něho a Ruské federace rušno na druhém konci světa, v Kanadě, na zasedání G7. „Způsobil to americký prezident Donald Trump, který navrhl, aby se summit nejsilnějších ekonomik vrátil k původnímu formátu G8, tedy včetně Ruska,“ řekl s tím, že poslední zpráva na konci pracovního týdne v pátek večer zněla, že Vladimir Putin vysvětloval, že si myslí, že jeho dialog s Donaldem Trumpem bude konstruktivní a nadějný. „Docela tomu věřím,“ uzavřel Bašta.

(parlamentnilisty.cz, foto: Shutterstock)

Komentáře