Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost o tom, co před ní mainstreamová média tají. Bassam Tawil, muslim žijící na Středním východě, popsal na jeho stránkách, co se skrývá za tzv. „Pochodem za návrat“.

Na základě prohlášení vedoucích představitelů Hamásu není kampaň „Pochod za návrat“ zaměřena na zlepšení životních podmínek Palestinců v Pásmu Gazy. Nejde ani o hledání způsobu řešení „humanitární“ a „ekonomické“ krize v Pásmu Gazy.
Masové protesty mají za cíl donutit Izrael přijmout miliony palestinských „uprchlíků“ jako první krok k tomu, aby se Židé stali menšinou ve své vlastní zemi. Dalším krokem by bylo zabít nebo vyhnat Židy a nahradit Izrael islámským státem. Očekávali snad, že je izraelští vojáci budou vítat květinami?
Palestinský „Pochod za návrat“ je mylně považován některými novináři a politickými analytiky za „mírové a lidové“ hnutí Palestinců požadujících svobodu a lepší životní podmínky.
Životní podmínky Palestinců v Pásmu Gazy by se mohly zlepšit, jen pokud by Egypťané otevřeli hraniční přechod v Rafahu, dovolili přes něj Palestincům opouštět Gazu a naopak umožnili Arabům a dalším lidem přicházet a pomáhat zdejším lidem. Jejich životy by se mohly zlepšit, kdyby Hamás přestal stavět teroristické tunely a pašovat zbraně.
Pokus desetitisíců Palestinců proniknout z Pásma Gazy přes hranici do Izraele zahájil 30. března šestidenní kampaň masových protestů – nazvanou „Pochod za návrat“ – organizovanou Hamásem, Islámským džihádem a dalšími radikálními palestinskými skupinami.

Radikální skupiny povzbuzovaly Palestince z Pásma Gazy, aby se vydaly do oblastí bezprostředně sousedících s Izraelem. Demonstranti byli vyzýváni, aby se pokusili proniknout přes hranici, čímž by ohrozili své životy.

Hamás a jeho spojenci tvrdili demonstrantům, že „Pochod za návrat“ znamená začátek „osvobození celé Palestiny, od Středozemního moře až po řeku Jordán“. Jinými slovy, Palestincům bylo řečeno, že pronikání přes hranice do Izraele bude prvním krokem ke zničení Izraele.

Jde o to zabránit jakémukoli pokusu Arabů uzavřít mír
Vedoucí představitelé Hamásu Ismail Haníja a Yahya Sinwar, kteří se připojili k masovým protestům z 30. března u hranice s Izraelem, nezakrývají skutečný cíl „Pochodu za návrat“ – zničit Izrael a zmařit prezidentovi USA Donaldu Trumpovi jeho plán na zajištění míru na Blízkém východě.

Oba vůdci Hamásu namluvili protestujícím, že demonstrace z 30. března znamená začátek „nové fáze národního boje Palestinců na cestě k osvobození Palestiny od řeky až k moři“. Haníja a Sinwar také zřetelně zdůraznili, že „Pochod za návrat“ má i další cíl: zabránit jakémukoli pokusu Arabů uzavřít mír, nebo normalizovat své vztahy s Izraelem.

Na základě prohlášení vedoucích představitelů Hamásu není kampaň „Pochod za návrat“ zaměřena na zlepšení životních podmínek Palestinců v Pásmu Gazy. Nejde ani o hledání způsobu řešení „humanitární“ a „ekonomické“ krize v Pásmu Gazy.

  Teroristé z Islámského státu vyhlásili Izraeli válku

Hamás a jeho spojenci neposlali protestující na hranici s Izraelem, aby požadovali práci nebo lékařskou péči. Ani nenutili Palestince riskovat na hranici s Izraelem své životy kvůli nedostatečným dodávkám elektřiny do Pásma Gazy.

Dalším krokem vyhnání Židů a přeměna Izraele na islámský stát
Místo toho organizátoři poslali Palestince na hranici až poté, co je přesvědčili, že je to jediný způsob, jak zaplavit Izrael stovkami tisíců palestinských „uprchlíků“ jako součást jejich „práva na návrat“. „Právo na návrat“ se odvolává na palestinský požadavek, aby Izrael umožnil palestinským „uprchlíkům“ a jejich potomkům se přesunout do Izraele.

Zaher Birawi, jeden z organizátorů „Pochodu za návrat“, to vysvětlil takto: „Právo na návrat je posvátné a tato červená linie nesmí být překročena. Palestinci učiní vše pro to, aby dosáhli tohoto práva.“

Jeho slova, stejně jako názory obou vůdců Hamásu dokazují, že masové protesty mají za cíl donutit Izrael přijmout miliony palestinských „uprchlíků“ jako první krok k tomu, aby se Židé stali menšinou ve své vlastní zemi. Dalším krokem by bylo pozabíjet nebo vyhnat Židy a přeměnit Izrael na islámský stát.

Rozhodující je skutečnost, že to, čeho jsme byli 30. března svědky na hranici mezi Pásmem Gazy a Izraelem, nebyl v žádném případě protest Palestinců postižených chudobou a bídou proti jakékoli blokádě.

Pokud by tomu tak bylo, proč organizátoři nežádali Palestince, aby se vydali protestovat na hranici s Egyptem? Skutečnou blokádu Pásma Gazy provádí Egypt, a nikoli Izrael.

Zatímco hraniční přechod v Rafahu mezi Egyptem a Pásmem Gazy byl v roce 2017 otevřen celkem méně než 30 dnů, hranice mezi Izraelem a Pásmem Gazy byla v tomto roce otevřena po více než 280 dnů.

Izrael prosazuje námořní blokádu v Pásmu Gazy, která by zabránila Íránu, Hizballáhu a dalším teroristickým organizacím v pašování zbraní do pobřežní enklávy kontrolované Hamásem. Ve stejné době Izrael ponechal své hraniční přechody s Gazou otevřené pro pohyb zboží a jednotlivců.

Izrael dovoluje Palestincům vstupovat a opouštět Pásmo Gazy přes hraniční přechod Erez. Předseda palestinské samosprávy rovněž vstoupil minulý měsíc do Pásma Gazy přes hraniční přechod Erez, jeho konvoj se ocitnul v nebezpečí až na území Pásma Gazy, ovládaného Hamásem, kde byl ohrožován minami rozmístěnými na silnici. Izrael umožňuje vstoupit do Pásma Gazy přes stejný hraniční přechod i cizincům. Ať už se jedná o novináře, diplomaty a stovky dalších cizinců, kteří pracují pro různé mezinárodní agentury, včetně Organizace spojených národů.

To vše jen proto, že hraniční přechod Rafah s Egyptem zůstává uzavřen. Od počátku tohoto roku otevírali Egypťané hraniční přechod nepravidelně, vždy jen na dva až tři dny. Egypt rovněž nadále brání cizincům vstupovat do Pásma Gazy přes terminál Rafah. Dokonce i Arabové, kteří chtějí pomáhat obyvatelům Pásma Gazy, jsou nuceni vstupovat přes hraniční přechod Erez, protože Egypťané jim nepovolují použít hraniční přechod Rafah.

  Izraelský premiér Netanjahu obvinil tureckého prezidenta, že pomáhá teroristům!
Zatímco hraniční přechod v Rafahu mezi Egyptem a Pásmem Gazy (na obrázku) byl v roce 2017 otevřen celkem méně než 30 dnů, hranice mezi Izraelem a Pásmem Gazy byla v tomto roce otevřena po více než 280 dnů. (foto: middleeasteye.net)

Vezměte si například velvyslance Mohameda Al Emadi, pověřence Kataru pro Pásmo Gazy. Pokaždé, když vstupuje, nebo opouští Pásmo Gazy, používá izraelský hraniční přechod Erez. Egypťané nedovolí ani jemu, ani žádnému jinému Arabovi, který by chtěl pomáhat Palestincům v Pásmu Gazy, vstupovat do pásma přes hraniční přechod Rafah.
Vzhledem k této skutečnosti je otázkou, proč nejsou palestinské protesty namířeny proti Egyptu? Odpověď je zřejmá.

Palestinci moc dobře vědí, že jakékoli rozbroje s egyptskou armádou by je přišly velmi draho. Jestliže Izrael použil odstřelovače, aby zastavil protestující z 30. března při narušování hranice, egyptská reakce by byla nepochybně podstatně tvrdší. Egypťané by proti palestinským demonstrantům použili dělostřelectvo a letectvo. Palestinci si jsou velmi dobře vědomi toho, že egyptská armáda by srovnala se zemí celé Pásmo Gazy, pokud by Palestinci překročili hranice a ohrozili národní bezpečnost Egypta.

Židé by se měli stát menšinou ve své vlastní zemi
„Pochod za návrat“ je navíc chápán jako součást palestinského boje proti „sionistické entitě“ – Izraeli – a nemá nic společného s uzavíráním hranic.

Je součástí palestinského džihádu (svaté války) k odstranění Izraele, který je považován za „koloniální projekt“, uvalený západními mocnostmi po druhé světové válce na Araby. Prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás ve vzácné chvíli upřímnosti počátkem tohoto roku připustil, že to je přesně to, jak Palestinci a Arabové vnímají Izrael.

Organizátoři „Pochodu za návrat“ jasně uvedli, že kromě zaplavení Izraele miliony palestinských „uprchlíků“, má kampaň ještě další dva cíle: znemožnit Trumpovu „dohodu století“ a zastavit jakoukoli formu normalizace vztahů Arabů s Izraelem.

Palestinci naprosto odmítají Trumpův plán, protože vědí, že by tak neuskutečnili svůj cíl – dosažení toho, aby se Židé stali menšinou ve své vlastní zemi. Trumpův plán, podle jejich názoru, neuznává palestinské „právo na návrat“, což znamená, že „uprchlíci“ a jejich potomci by se nemohli přestěhovat do Izraele a změnit ho na stát s většinovým arabským obyvatelstvem.

Organizátoři „Pochodu za návrat“ jednoznačně uvedli, že právě toto je hnací silou masových protestů – poslat Trumpově vládě vzkaz, že Palestinci nepřijmou žádnou dohodu, která by neumožňovala realizovat jejich sen o nahrazení Izraele arabským islámským státem.

Varování před ústupky a spoluprací s Trumpovou administrativou
Cílem „Pochodu za návrat“ je také varování palestinské samosprávy a arabských zemí, aby vůči Izraeli nepřistoupili na žádné ústupky a aby nespolupracovaly s Trumpovou administrativou.

  Turecko varuje: Pokud budeme chtít, obsadíme Rusko do 7 dnů

Opět to neodpovídá tomu, co říkají političtí analytici. Ale jsou to přesná slova a fráze, které používají organizátoři akce. Jejich konečným cílem je zabránit tomu, aby se Mahmúd Abbás a jeho palestinská samospráva vrátili k vyjednávacímu stolu s Izraelem a varování arabským zemím před podpisem mírové smlouvy s Izraelem.

Nyní nám organizátoři říkají, že „Pochod za návrat“ bude dále pokračovat a dosáhne svého vrcholu v polovině května, u příležitosti 70. výročí založení Izraele.

„Pochod za návrat” je další fází palestinského pokusu o likvidaci existence Izraele na Blízkém východě, není o nějaké blokádě. „Pochod za návrat“ je kampaní namířenou proti míru a jeho cílem je potlačit jakýkoli pokus o dosažení míru mezi Izraelem a arabskými zeměmi.

Vedoucí představitelé Hamásu, Islámského džihádu a dalších skupin, které organizovaly masové protesty, si nyní stěžují na vysoký počet obětí a obviňují Izrael, že zahájil střelbu do „neozbrojených a pokojných“ demonstrantů. Jedná se o stejné vůdce, kteří přesvědčovali své lidi, aby se vydali na hranici s Izraelem a snažili se násilně proniknout do Izraele. Jedná se o stejné vůdce, kteří povzbuzovali své lidi k ničení bezpečnostního plotu podél hranice s Izraelem. Očekávali snad, že je izraelští vojáci budou vítat květinami?

Rozhodně nejde o mírové a lidové hnutí Palestinců za svobodu
Pokud jde o Mahmúda Abbáse, tak on jen poskytl další důkaz svého nezměrného pokrytectví. Krátce po násilných konfrontacích na hranici Pásma Gazy s Izraelem se Abbás objevil v palestinské televizi, aby označil Izrael „plně odpovědným“ za násilí, smrt a zranění demonstrantů.

Je to ten samý Abbás, který nedávno řekl, že Hamás je teroristická skupina zodpovědná za neúspěšný vražedný pokus o atentát na jeho premiéra uskutečněný dne 13. března. Je to tentýž Abbás, který minulý rok uložil sankce Pásmu Gazy kvůli neplacení za dodávky elektrické energie do Pásma Gazy z Izraele a v souvislosti s tím pozastavil mzdy tisícům státních zaměstnanců. Místo odsouzení Hamásu za to, že vehnal Palestince do konfliktu s izraelskou armádou a ohrozil jejich životy, se Abbás rozhodl odsuzovat Izrael za ochranu svých hranic.

Palestinský „Pochod za návrat“ je mylně považován některými novináři a politickými analytiky za „mírové a lidové“ hnutí Palestinců, požadujících svobodu a lepší životní podmínky.

Životní podmínky Palestinců v Pásmu Gazy by se mohly zlepšit, jen pokud by Egypťané otevřeli hraniční přechod v Rafahu, dovolili Palestincům opouštět Gazu a naopak umožnili Arabům a dalším lidem přicházet a pomáhat zdejším lidem. Jejich životy by se mohly zlepšit, kdyby Hamás přestal stavět teroristické tunely a pašovat zbraně.

Ale, dnes už je jasné, že „Pochod za návrat“ není nic jiného než vyhlášení války Izraeli a vládě prezidenta Trumpa.

(překlad: Josef Janeček, parlamentnilisty.cz, foto titulná: Shutterstock)

Komentáře

Sdílejte