The New York Times a mnoho dalších předních amerických médií neřekla ani slovo o nedávno zveřejněné informaci potvrzující, že Washington lhal, když slíbil Moskvě, že „ani o píď“ nedojde k rozšiřování NATO na východ.

Jak napsal ve zcela zásadním článku pro The Nation Stephen Cohen, ignorací takové informace seamerická mainstreamová média snaží podporovat mýtus, že „novou studenou válku“ mezi oběma zeměmi zahájilo a podporuje výhradně Rusko.

„Zneužití” americkými médií při pokrytí Ruska má dlouhou historii, uvedl americký politolog a redaktor časopisu The Nation Stephen Cohen. Šlo o tři periody v dějinách: první – během ruské občanské války, kdy řada novin, včetně The New York Times uváděly v omyl své čtenáře s tím, že komunisté (bolševici) za žádných okolností nemohou vyhrát – tato epizoda se dokonce studovala na fakultách žurnalistiky amerických univerzit; druhý – v devadesátých letech, kdy všechna klíčová americká média „začala bránit Washingtonem podporované „reformy“ ruského prezidenta Borise Jelcina v jejichž důsledku byl ruský lid okraden a ponížen“; a potřetí k „zneužití“, přistoupila na začátku druhého tisíciletí, kdy začala „démonizovat Jelcinova nástupce Putina“. Třetí období pokračuje dodnes, o čemž svědčí i pravidelné zprávy hlavních médiích o „nové studené válce“, a pochybná tvrzení, že „Rusko napadlo americkou demokracii“ a jiné příběhy na „ruské“ téma.

Podle Cohena se neetické a nevhodné chování novinářů hlavních médií projevuje nejrůznějšími způsoby, zejména „selektivním zoravodajstvím“, kdy například The New York Times, pokud jde o Rusko často rozhoduje o tom, co je vhodné zveřejnit a co není, na základě politických úvah, poznamenal analytik.

Cohen připomněl nedávno odhalené a zveřejněné informace, že v roce 1990 dal Michail Gorbačov souhlas se sjednocením Německa, ale i s tím vstup jeho východní části do NATO. Americký prezident George W. Bush mu opakovaně slíbil, že se aliance „ani o píď” nebude rozšiřovat na východ. Mezitím, následující americký prezident Bill Clinton odstartoval dodnes neukončený proces expanze NATO na východ – počet členů aliance s zdvojnásobil a dosáhl nejzápadnější hranice Ruska, zatímco příznivci NATO začali tvrdit, že takové sliby neexistují, a označili je za „mýtické”.

  Americký policista zastřelil ženu vyhrožující sebevraždou

Všechno loni změnil 12. prosinec, kdy Národní bezpečnostní archiv při univerzitě George Washingtona  nakonec přišel s „historickou spravedlností“, a zveřejnil nejen podrobné informace o tom, co slíbili Gorbačovovi na počátku devadesátých let, ale i příslušné dokumenty, pokračoval Cohen. Pravda byla ještě závažnější: ukázalo se, že podobná ujištění sovětský prezident obdržel od všech západních sil zapojených do jednání – to znamená Spojených států, Velké Británie, Francie a Německa. „Pokud bychom si položili otázku, kdy Západ, a zejména Washington ztratil Moskvu coby potenciálního strategického partnera, tak právě těmito okolnostmi se musí začít odpovídat,“ poukázal autor.

Co vysvětluje odmítnutí NYT a WP psát o této události, nebo to dokonce nějak komentovat? Profesor se domnívá, že určitě ne kvůli nedostatku oprostoru nebo zájmu o Rusko, ovšem „prolhat“ se touto informaci nemohly, protože řada menších publikací, včetně The National Interest, Bloomberg a The American Conservative, ji už vydala v prosinci. Možná, říká Cohen, obě vydání věří, že si historie rozšíření NATO nezaslouží pozornost – ale je to její expanze, která „byla a zůstává hlavním tahounem nové studené války mezi USA a Ruska“.

„Již přispěla ke dvěma horkým zprostředkovaným válkám (v Gruzii v roce 2008 a na Ukrajině od roku 2014), vyprovokovala odvetné kroky Ruska, které se po určitou dobu nazývaly „vážnými hrozbami“, prakticky vypařila politicky silnou proamerickou lobby v politice Moskvy a promarnila proamerické nálady rozšířené mezi ruskými občany; a konečně „usadila v mysli alespoň jedné generace ruské politické elity víru, že nesplnění slibů Gorbačovovi je typická americká politika „zrady a podvodu”.

Rusové mohou samozřejmě uvést i jiné příklady podvodu ze strany Spojených států (například jednostranné odmítnutí George W. Bushe dodržování Smlouvy ABM z roku 2002, nebo nenaplněný příslib Baracka Obamy, že neuplatní rezoluci Rady bezpečnosti OSN ke svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011), nicméně je to porušení slibu daného Gorbačovovi, které bylo v očích Moskvy „prvotním hříchem“ USA, a to především proto, že v důsledku Ruska byla polovina obklíčena „západní vojenskou organizací pod vedením USA”, která pokračuje v dalším rozšiřováním, zdůraznil Cohen.

  Kiska: Je třeba zasáhnout proti webům, které šíří nenávist vůči muslimům

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že odmítnutí NYT a WP zveřejněnit uvedené dokumenty  je  největší pravděpodobností spojeno s tím, že tyto dokumenty „podkopávají hlavní, největší celosvětovou mýtickou legendu, že odpovědnost za novou studenou válku leží výhradně na Putinově Rusku“ – a proto není možné přehodnotit politický směr k Rusku žádným způsobem, zvláště pokud to chce udělat Donald Trump, tvrdí analytik. Cohen je přesvědčen, že v tom spočívá hlavní (ale dalece ne jediný v uplynulých letech) případ porušování a ignorování novinářských principů ze strany médií v USA, novináři The New York Times, spolu s kolegy z The Washington Post, které jinak sami tak velebí.

(JRu, prvnizpravy.cz)

Komentáře