Evropská unie má důvody považovat ruské vojenské manévry „Západ-2017″ na hranici s EU za provokaci, píše El País. Nicméně se ukazuje, že Moskva má více důvodů cítit se ohrožená.

Západ, který je ještě otřesen „připojením Krymu” před třemi lety, považuje ruské vojenské manévry na hranici s Evropskou unií za provokaci, uvádí El País. A EU má důvody si to myslet.

Nicméně má Rusko více důvodů cítit se ohroženo, pokud vezmeme v úvahu historii posledních let. Takže jen dvě desetiletí po pádu Berlínské zdi se hranice NATO, která byla vytvořena proti Rusům, přesunula o tisíc kilometrů blíže k Moskvě a dosáhla ruských hranic.

Současná expanze (NATO) překonala všechny možné představy a dosáhla Ukrajinu – „kolébku Rusů”. A ta byla nucena volit mezi Bruslem a Moskvou a nakonec mezi NATO a Ruskem. Vladimir Putin prudce reagoval na to, co se stalo, a nyní neustále zdůrazňuje, že už žádné kroky zpět nebudou. A teď se to znovu snaží vysvětlit pomocí cvičení „Západ-2017“.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko tvrdí, že manévry Ruska a Běloruska jsou přípravou na útok v kontinentálním měřítku.

„Ale ani NATO, ani odborníci si to nemyslí,” poznamenal El País.

Jedna z nich, profesorka Giancarlo Elia Valoriová uvedla, že za pomoci cvičení „Západ-2017“ Rusko nechce zhoršit vztahy s Evropou ani se Spojenými státy, ale pouze chce potvrdit kontrolu nad sférou svého vlivu.

A stačí se podívat na mapu, abyste pochopili, proč se tyto důležité manévry, které se týkají nejméně 70 000 vojáků, nacházejí poblíž hranic s Polskem a Litvou. Tato zóna má strategickou hodnotu pro zájmy Moskvy, protože v Kaliningradu, ruské enklávě hraničící s Litvou a Polskem, Rusko rozmístilo své rakety Iskander a celý arzenál zbraní.

Toto nasazení na hranicích evropských států bylo reakcí na podobné manévry NATO, rozmístění čtyř praporů aliance v Polsku a Pobaltí a nasazení protiraketového štítu v Polsku a Rumunsku. A právě to byl štít, který se stal „hrozbou”, na kterou Putin slíbil odpovědět v roce 2015. Kromě toho, jak publikace poznamenala, nelze zapomenout ani na 70 tisíc amerických vojáků, kteří jsou v Evropě stále rozmístěni.

„Obavy vyvolává koncentrace palebné síly na obou stranách hranice,” uvádí článek.

Předtím celý pás zemí sloužil jako nárazník mezi NATO a Ruskem: pobaltské státy, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Česká republika – nyní „rozděluje“ bloky jen “ostnatý drát”, poukázalo vydání El País.

(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)

Komentáře

Sdílejte