Na nedávném summitu EU nebyl přjat žádný požadavek Francie, o nichž opakovaně mluvil prezident Macron, ale francouzský tisk se snažil přikrášlit jeho porážku rozpačitými a lichotivými titulky, poznamenává Atlantico.

Přičemž německá kancléřka Angela Merkelová uspořádala Macronovi veřejné „sebemrskačtví“, jak to již několikrát udělala jeho předchůdci Hollande, upozorňuje článek. A už nyní je patrné, že Macron ponechal nedotčenou doktrínu vypracovanou Hollandem zaměření na Německo, aniž by to bylo přínosem pro Francouze, varuje autor, který si kritiku Macrona a tisku vysloveně a detailně vychutnává.

Nový prezident Francie, Emmanuel Macron nestačil zazářit na scéně, a stal se „druhým Hollandem“, napsal Atlantico. Angela Merkelová se ujala Makrona na jeho prvním evropském summitu, a vlastně „mu plácla ponižující pohlavek na citlivé místo, jak se to stalo mnohokrát v minulosti“, ale vládou dotovaný tisk si z toho ničeho nevšiml, ironický konstatoval autor. Podle něj francouzská média nepředstavovala objektivní zhodnocení výsledků tohoto významného evropského setkání.

Co opravdu rozhodla Evropská rada? Ve skutečnosti, že nepřijme během zasedání ve dnech 22. a 23. června, žádný z francouzských požadavků, o nich dávno hovořil prezident Macron, zdůrazňuje článeku. Zvláště se nezahájila diskuse o problematice práce v zahraničí – třebaže si Francie „nadouvala tváře“, požadujíce zpřísnění stávajících opatření. Závěrem lze říci, že Evropská rada na summitu zdůraznila jen fráze „zásadní úlohu průmyslu, který je významnou hybnou silou hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovace v Evropě“, a žádá, aby „konkrétní opatření, aby měl jednotný trh vytvořil silnou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu.“

Tyto fráze se nevztahují na práci v zahraničí, ale pouze potvrdily, že klíčem k prosperitě hospodářství EU je chránit průmysl. Tyto „vysoce německé“ pohledy vrhly světlo na „vakuum“ ve Francii, což dokazuje, že i když nikdo neví, jaká je průmyslová politika Emmanuela Macrona a Evropská rada se zabývá otázkami, které nejsou důležité pro Francii, poukazuje Atlantico.

Takové ticho Evropské rady naznačuje porážku Francie a svědčí o tom, že Evropa si „moc neváží Paříže, která se utápí pro něj v nepříznivém náručí Berlíně,“ uvedl článek. A nedávná volba prezidenta Macrona, který si myslí, že hodí „výzvu“ Donaldu Trumpovi, na tom nic nemění. Navíc Paříž prohrála požadavek na zavedení „protičínských“ opatření, pokračuje autor: „Co se týče pokusů ozabránit Číňanům za almužnu nakupovat naše technologické skvosty, Macron opět odstavili“. Evropská rada ve svém závěru zdůraznila, že nehodlá přijmout žádná regulační opatření a pokyny k této problematice, a v žádném případě nepůjde do rozporu s pravidly WTO.

Vrcholem všech těchto odmítnutých francouzských návrhů bylo, že se Macronovi nepodařilo uniknout trestu: Německá kancléřka Angela Merkelová ho bez námahy „hollandizovala“, ironicky poznamenal autor: „Merkelová vzala za ruku svého chráněnce a plácla mu ponižující pohlavek na citlivé místo, jak se to stalo mnohokrát v minulosti. Vláda přijala obvyklou podobu společné tiskové konference, na které francouzský prezident řekl, že nic nepřijme bez povolení a souhlasu Merkelové.”

Macron zejména ujistil, že všechna prohlášení Francie na zasedání Rady, spolu s Německem bylo připraveno v předstihu. „Chci zdůraznit, jak je důležité, podle mého názoru, je, že jsme velmi úzce přípravovali naše prohlášení v Radě, aby naše vystupování se konalo v souladu a že to můžeme dosvědčit. V každém případě, to je to, co se budu snažit dělat v příštích letech, protože se domnívám, že když Německo a Francie mluví jedním hlasem, Evropa se může posunout kupředu. Tato podmínka, samozřejmě, není dostačující, ale to je v každém případě je nutná,“ poslušně dodržoval všechna pravidla „sebemrskačství“, napsal Atlantico.

Macron také potvrdil připravenost Francie nadále přijímat uprchlíky, aniž by odporoval doktríně Merkelové: „Musíme přijmout uprchlíky, protože je to naše tradice a čest. Opět platí, že uprchlíci nejsou jen přistěhovalci. To nejsou ekonomičtí migranti a lidé, kteří prchají ze země v zájmu svobody, prchající před válkou či z důvodu politických názorů. Měli bychom projevit solidaritu v případě, že jeden z našich sousedů se potýká s hromadným přílivem uprchlíků či migrantů.”

Takže jsou již připraveny všechny přísady na to, aby na pět let zůstala Macronem nedotčena Hollandeho evropská doktrína systematického srovnávání kroků s německou pozicí bez jakýchkoliv výhody pro Francii, uvedl autor.

Mezitím francouzský tisk dotovaný státem uvítal tuto porážku „rozpačitými titulky“, jejichž cílem je skrýt selhání Macrona na evropském summitu a „působivým lichocením“ naznačuje silnou snahu přikrášlit událost, článek říká. „Nyní je hlavní otázkou, jak ještě dlouho bude dotovaný tisk podkopávat svoji důvěryhodnost hrubou podporou prezidenta, který terorizuje redakce,“ uzavírá Atlantico.

(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)

Komentáře