Rex Tillerson, který se chystá na evropské turné, představil ve svém projevu ve středisku Wilson ve Washingtonu politické priority USA vůči Evropě. Tyto priority však neodpovídají evropským prioritám.

Hlavním  tématem byla jednota Evropy a USA proti Rusku. Tillerson se zmínil o dalších 1,4 miliardách dolarů, které chce USA vyčlenit na Evropskou zastrašování iniciativu (EDI) ještě z Obamovy éry, určenou k vybudování důvěry mezi evropskými sousedy Ruska tím, že jim USA pomohou s obranou v případě útoku. EDI také zahrnuje vojenskou pomoc ve výši 150 milionů dolarů pro Ukrajinu.

Rusko však není hlavním politickým problémem západoevropských států. Ruská vojenská hrozba během letošních voleb v Nizozemsku, Francii, Rakousku nebo Německu se nezvýšila. A je snadné, aby evropský politik, který sleduje  rozmanitost ruské politiky – jak to například dělají němečtí sociální demokraté – aby si nevšiml nepřesností v tom, co Tillerson řekl o Rusku.

“Minské sankce zůstanou v platnosti, dokud Rusko nerozhodne o činnostech, které je vyvolaly,” řekl ministr. Ale v minských dohodách není zmínka o protiruských sankcích, které by nutily Rusko zastavit boje na Donbasu. Sankce byly uvaleny na základě přidružení Krymu k Rusku a sestřelení malajsijského letadla. USA se nezúčastnily vyjednávánío dvou minských dohodách a Tillerson má jen mlhavé představy o jejich obsahu.

“Ukrajinská krize také jasně ukázala, jak lze  energetické suroviny využít v politickém boji,” uvedl Tillerson, ačkoli od začátku krize vzrostly ruské vývozy zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Tillersonovy poznámky budou považovány nešťastné  pro vývozce zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy.

„Evropští politici už dlouho tvrdí, že USA sledují svůj sobecký zájem a snaží se zablokovat stavby  ruských plynovodů, jako je Nord Stream 2 a TurkStream. Tillerson se přímo zmínil o tom, že USA „prosazují“ další vývozy LNG do Evropy, aby zajistily, že žádná země mimo Evropskou energetickou unii nemůže využívat své zdroje nebo své postavení na globálním trhu s energií, aby nevyděsily jiné národy.”

  Britové vysílají vzdušné jednotky do Sýrie! RAF vykonala první nálety

Ačkoli tato rétorika je vítaná v Polsku a pobaltských státech, tak západní evropské státy  mají větší zájem o dosažení svých energetických cílů než o geopolitické zásobování plynem. Ve střednědobém horizontu to vyžaduje přechod z uhlí na plyn v elektrárnách. Západoevropské státy chtějí také platit nižší ceny, a v tom se Rusko nedávno osvědčilo a US LNG nemůže konkurovat. USA však nezajímají jen plány o čisté energii, o tom se ale Tillerson  nezmínil.

Hlavním domácím politickým problémem pro Evropu není Rusko – je to přistěhovalectví a související otázky se stabilitou na Blízkém východě a v Africe. Tillerson zde nebyl schopen mnoho nabídnout. Uvedl, že EU dostane 9,5 miliardy euro (11,25 miliardy dolarů), když se Evropská unie zaváže k humanitárnímu úsilí od počátku syrské války.

Tillerson ukázal, že zájem USA o pomoc při potírání bezprostředních hrozeb, jimž čelí Evropa, jako je terorismus a hromadná nelegální migrace, byl nižší než odvrácení teoretické ruské hrozby.

Zároveň Tillerson „varoval Turecko, že “Írán – a Rusko – nemůže nabídnout tureckým lidem hospodářské a politické výhody, které členství v západní komunitě může poskytnout.”

A to opět není pro Evropu prioritou. Nadšení pro užší vztahy s Tureckem se v posledních dvou letech ochladilo v celé Evropské unii, a to jak kvůli obavám z přistěhovalectví, tak agresivním pokusům tureckého prezidenta Recep Tayyipa Erdogana během politické kampaně mezi evropskou tureckou diasporou.

Němečtí představitelé opakovaně řekli, že Turecko je skutečně  mimo pořad jednání. EU nebude podporovat USA, sdružovat se s Tureckem nebo ostrakizovat Írán zkrátka něco, co Tillerson ve své řeči naopak prosazoval.

Rozhodnutí prezidenta Woodrowa Wilsona o vyslání amerických vojáků do Evropy během první světové války a nadšení Theodora Roosevelta z tohoto rozhodnutí byly výchozím bodem projevu Tillersona.

“Nic se od té doby zásadně nezměnilo,“ uvedl Tillerson. V té době však USA zasáhly do vnitřního evropského konfliktu na podporu Británie a Francie proti Německu. Nyní se Tillerson zabývá Evropou, která se zbavuje Spojeného království a ve které jsou společní vůdci Německo a Francie. USA jim nabízejí něco, co není v horní části seznamu priorit a odvolává se na aktivní roli při řešení problémů, které nejsou. Ve spojení s chováním prezidenta Donalda Trumpa a s podezřením na neschopnost dodržet závazky, tak to není ten dobrý způsob, jak si udržet vedoucí postavení v západní alianci.

  Vojenský analytik: Kdyby jsme byli v 50-tých letech, Clintonové by hrozilo elektrické křeslo

(JRu, prvnizpravy.cz)

Komentáře