Ve snaze omezit švédskou uhlíkovou stopu Švédska tamní ekologističtí aktivisté vyzývají mladé rodiny, aby upravily své návyky na daleko udržitelnější životní styl, do čehož patří to, že nemají jezdit autem, jíst méně masa a v žádném případě necestovat letadlem. Teď se ale už dožadují, aby rodiny přestaly mít děťátka.

Erik Isberg, konzultant trvale udržitelného podnikání a zakladatel neziskovky Mladý kolektiv, ztělesňuje tento trend v úvodníku pro švédský deník Dagens Nyheter. Už v samotném nadpisu, „Rozhodněte se pro životní prostředí – mějte jen jedno dítě,“ toto poselství předvádí v krystalické čistotě. Isberg během naléhání na své švédské spoluobčany, aby svou ekologistickou mentalitu povýšili „na úplně novou úroveň“, referuje o studii Lund University z jižního Švédska, která uvádí bezdětnost jako tu nejúčinnější volbu pro snížení emisí oxidu uhličitého v rozvinutých částech světa.

Podle Lund University rozhodnutí mít o jedno dítě méně odpovídá snížení oxidu uhličitého o 58,6 tuny ročně, zatímco životní styl bez auta uspoří jen 2,4 tuny oxidu uhličitého ročně, takže je to téměř 25 krát méně efektivní, hlásí Dagens Nyherter. S tím kontrastuje pečlivé třídění odpadu, které ušetří jen 0,2 tuny ročně.

„Tím se nám okamžitě v mysli vybaví otázka, můžeme opravdu ignorovat tak ohromnou příležitost snížit svůj škodlivý dopad?“ ptá se rétoricky Erik Isberg ve svém úvodníku. „Nikdo jiný než vy se pro to nemůže rozhodnout a možná je na čase, aby si všichni rodiče – současní i budoucí – tuto otázku položili. Neboť právě tato volba může být tím, co dá vašemu dítěti nějakou budoucnost,“ dospívá k závěru.

Jeden z výzkumníků za touto studií Kimberley Nicholas argumentuje, že na přelidnění se chybně pohlíží jako na problém páchaný jen rozvojovými zeměmi.

  Trump zakázal syrským uprchlíkům vstup na území USA

„Spousta lidí si asi myslí, že velikost populace je problémem jen pro rozvojové země, aniž by si uvědomovali, že ten, kdo žije v rozvinuté části světa, má ve skutečnosti větší ekologický dopad a připadají na něj daleko větší emise oxidu uhličitého na osobu,“ řekl Dagens Nyheter Kiberley Nicholas.

Na obrázku z 11. listopadu 2015 se uprchlík dívá oknem noclehárny po příjezdu do uprchlického centra ve městě Kirkens v severním Norsku u ruských hranic.

Podle průzkumu provedeného letos v únoru firmou Sifo považuje 92 procent Švédů ekologicky přívětivý a trvale udržitelný životní styl za věc nejvyšší důležitosti, takže tato iniciativa se tam nejspíš chytí.

Mezitím se ale švédská porodnost pomalu šplhá nahoru kvůli ohromné míře migrace do této severské země. V reálných číslech byl mezi lety 2001 až 2014 zaznamenán 25 procentní nárůst porodnosti, kdy ten trend dále rychle pokračuje.

Stojí však za povšimnutí, že ženy cizího původu rodí děti v průměru daleko častěji než ve Švédsku narozené ženy. Zpráva z roku 2008 nazvaná „Výchova dětí u domorodých a u narozených v cizině“ zjišťuje, že v zahraničí narozené ženy mají plodnost 2,21 dítěte na ženu, zatímco u etnických Švédů, je to jen 1,82 dítěte na ženu. Nejvyšší porodnost mají somálské ženy s 3,9 porody.

Porodnost přes 2,1 je považována za nezbytnost, aby se udržela stálá velikost populace při absenci migrace. Švédská populace má podle odhadů do roku 2060 překročit 13 milionů, kdy v tomto má být podíl v zahraničí narozených 22 procent.

Předtím byla politika jednoho dítěte v rodinném plánování realizována v Číně mezi lety 1979 až 2015. I přes povolování výjimek mnoha skupinám, včetně etnických menšin, zabránily tyto restrikce podle čínské vlády 400 milionům porodům. Koncem roku 2015 to bylo změněno na politiku dvou dětí, i přes podporu 76 procent čínského obyvatelstva.

  USA budou od příštího roku bránit Evropu před Ruskem

(JRu, AC24.cz)

Komentáře