Rusko se musí „smířit” s rozšířením NATO, a “relaxovat”, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu na univerzitě v Oxfordu.

Projev Jense Stoltenberga ovšem musí Rusko chápat jako typickou směsici propagandistické demagogie, kde si fakta protiřečí.

„Akce NATO jsou obranné a přiměřené, nechceme novou studenou válku, nehledáme konfrontaci s Ruskem,” prohlásil Stoltenberg.

Posílení NATO východní Evropě generální tajemník vysvětlil politikou „silného odstrašení” Ruska, aby „zabránilo válce”. A samozřejmě poznamenal, že aliance nechává otevřenou možnost politického dialogu s Moskvou.

A při odpovídání dotazů novinář Stoltenberg vyzval Rusko, aby se „smířilo” s rozšířením NATO.

„Nemohu pochopit, proč Rusko považuje rozšíření NATO za provokaci vznik nových spojenců ve střední a východní Evropě,“ uvedl generální tajemník (to vyžaduje značné sebezapření pana Stoltenberga a dalších lídrů Aliance ohledně vnímání reality, ale patrně stálým opakovaním takové demagogie se obsah a význam tohoto nesmyslu patrně vytrácí – pozn. red.)

Podle něj se Aliance nerozšířila na východ, ale „Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Maďarsko požádaly o členství”. „Rusko si potřebuje odpočinout a přijmout to, že její sousedé si sami určují svou cestu,” míní Stoltenberg.

Stoltenberg dobře ví, že rozšiřování NATO probíhalo „vždy“ za politické „pomoci“ vedení USA a NATO(v Česku i jinde si netroufli podrobit otázku členství v NATO referendem, jako v případě členství v EU pozn. red), a že Rusko poukazovalo, že je to v rozporu s ujištěním, kterého se mu dostalo při sjednocení Německa, a to že se Aliance na východ rozšiřovat nebude. Ruské vedení ještě skouslo přijetí Stoltenbergem uvedených pěti zemí, ale NATO tvrdě pokračovalo svým pochodem na východ, ale již silně protestovalo proti přijetí dalších zemí, jako Bulharsko, Rumunsko atd. včetně naposledy Černé Hory. Mimochodem onen dialog v rámci konference Rusko-NATO přerušila právě Aliance.

  Jak by to vypadalo, kdyby všechny živočišné druhy byly "rozumné"?

Rusko má zcela oprávněný pocit vytváření jakéhosi „cordonu sanitaire“ Západem, ohrožující jeho bezpečnost. Nejednou poukázalo, že se NATO přiblížilo k jeho hranicím, přičemž stále deklaruje, že neplánuje a neohrožuje žádnou členskou zemi Aliance. Přesto vede NATO politiku vojenského posilování „silného odstrašování“ zaměřeného proti Rusku (nějak se vytratil onen strašák Írán) – a tvrdí, že tím nevytváří stav konfrontace a nové studené války a vlastně tak vůbec zabrání válce, přičemž zcela nehorázně vystavuje Evropu právě tomu všemu.

Ruskou reakci na vstup do aliance nových zemí charakterizoval ruský prezident Putin obavami, že na jejich území může být umístěno „cokoli” – od systému protiraketové obrany, základen, a dokonce nové úderné systémy. To nutí Rusko, aby přijalo protiopatření. O nich pak NATO tvrdí, že vlastně ukazují na „agresivitu Ruska“.

V červenci na summitu ve Varšavě se členské státy NATO dohodly na největším vojenském posílení od dob „studené války” ve východní Evropě “rotačními brigádami“, budováním základen, zvyšování nákladů na zbrojení (třebaže vojenský rozpočet evropských členů NATO je pětinásobbně vyšší, než ruský). Moskva opakovaně zdůraznila, že Rusko neusiluje o konfrontaci se Západem, ale nahromadění sil NATO na jejích hranicích bude vyžadovat odpověď.

(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)

Komentáře